Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Běloruský režim zásadně přitvrdil v postupu proti nezávislým médiím. Poukazuje na to nejen zatčení běloruského opozičního bloggera Romana Protaseviče, jehož komerční let donutila běloruská stíhačka přistát v Minsku, ale především hromadné zatýkání nezávislých novinářů po celé zemi. Minulý týden Lukašenkův režim zavřel populární běloruský zpravodajský portál TUT.BY. Část redakce je teď ve vazbě.
TUT.BY patří mezi nejčtenější běloruské zpravodajské portály. Podle analytického portálu Similarweb.com stránky TUT.BY průměrně měsíčně navštíví přes 82 miliónů čtenářů.
18. května vtrhli do jeho minské redakce bezpečnostní úředníci z oddělení finančního vyšetřování Výboru pro státní kontrolu. TUT.BY obvinili z daňových úniků.
O tři dny později zatkla policie 15 členů redakce a jejích spolupracovníků a odvezla je do vyšetřovacího střediska KGB. V pondělí se obvinění mohli setkat se svými advokáty, o jejich stavu ale nejsou žádné oficiální informace. Pouze to, že byli převezeni do vazební věznice.
Kolegové zadržených novinářů na platformě Telegram uvedli, že podle zákona jim musí být oznámeno obvinění do deseti dnů od zadržení, pokud se tak nestane, můžou být propuštěni během deseti dnů až dvou měsíců. Ministerstvo informací každopádně zavřelo přístup jak k internetovému serveru TUT.BY, tak jeho dárcovské platformě help.blog.tut.by.
„Atmosféra je tu velmi napjatá, míra bezpráví, ke kterému tady dochází, nezná hranic,“ okomentoval pro HlídacíhoPsa.org situaci jeden z běloruských novinářů, který si z důvodů bezpečnosti přál zůstat v anonymitě.
K uzavření TUT.BY se pro agenturu AP vyjádřil také viceprezident Běloruské asociace novinářů Barys Haretski:
„Zničení TUT.BY nechává miliony Bělorusů bez přístupu k objektivním zprávám a ukazuje, že úřady zvyšují represi proti novinářům, kteří se postaví proti státní propagandistické mašinérii,“ uvedl Haretski.
Bezprecedentní únos letadla s běloruským novinářem na palubě Protasevičem, ke kterému došlo počátkem týdne, jen dokresluje, jak moc nezávislá média Lukašenkovu režimu vadí. Dává to najevo nejen hromadným zatýkáním posledních nezávisle publikujících žurnalistů, ale fungování médií omezil také změnami v zákonech o médiích a hromadných akcích.
Zákaz na zákaz
Podle provládní tiskové agentury Belta nebudou smět novináři informovat v reálném čase o nepovolených demonstracích. V médiích ani na internetu se bez příslušného povolení nesmějí také zveřejnit výsledky průzkumů veřejného mínění týkající se politicko-společenských témat. Ačkoliv mají nové úpravy v zákoně vejít v platnost do měsíce, reálně už úřady práci nezávislých novinářů omezují dlouho.
Jak prozradila HlídacímuPsu.org v dřívějším rozhovoru ředitelka TUT.BY Ljudmila Čekinová, která je v současné době také mezi zatčenými novináři ve vazbě, redakce byla pod tlakem už zhruba tři roky.
V roce 2018 obvinily úřady novináře TUT.BY z neoprávněného užívání informací Běloruské tiskové kanceláře. Po loňských srpnových událostech přišel TUT.BY o oficiální status média, což redakci velmi komplikovalo práci například při pokrývání protivládních protestů.
„Portál může pracovat i bez tohoto statusu, ale novinářům to komplikuje práci při shromažďování informací. Nemůžou například pokrývat nepovolené akce,“ komentovala vládní tažení proti nezávislým médiím Ljudmila Čekinová. Jestli bude z vazby propuštěna, nebo bude muset zůstat za mřížemi, zatím nikdo z jejího okolí neví.
Bělorusko je podle hodnocení mezinárodní organizace Reportérů bez hranic nejnebezpečnějším státem Evropy pro práci novinářů. Podle Běloruské asociace novinářů jich bylo za loňský rok zatčeno 480 a bylo proti nim zaznamenáno nejméně 62 případů fyzického násilí. V letošním roce Asociace uvádí zatčení 68 novinářů, přičemž 34 jich zůstává za mřížemi.
Jak ukazuje případ únosu Romana Protaseviče, v bezpečí nejsou žurnalisté ani v exilu, pokud zůstanou aktivní v komentování politického vývoje v Bělorusku.
Sankce jako zbraň
Protasevičův případ vyvolal zásadní ohlasy v zahraničí. Na pondělním summitu Evropské unie se debatovalo o zpřísnění sankcí vůči Bělorusku. V jejich propagaci je nejhlasitější Litva, která také poskytla azyl řadě běloruských disidentů, včetně prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské:
„Bělorusko označilo prezidentskou kandidátku Svjatlanu Cichanouskou za teroristku a požádalo o její vydání. Litva jí poskytla azyl, poskytla status oficiální osoby a Litva jí poskytuje ochranu, včetně osobní ochranky. To je samozřejmě negativně vnímáno jak Běloruskem, tak Ruskem,“ uvádí pro HlídacíPes.org český velvyslanec v Litvě Vít Korselt. Litevci podle něj prosazují zpřísnění sankcí vůči Bělorusku i navzdory tomu, že jim samotným to ekonomicky přitíží:
„Litva teď navrhuje, aby se sankce rozšířily i na běloruské státní podniky zabývající se zahraničním obchodem, tak, aby to mělo nějaký dopad na ekonomiku. Přičemž to má dopad i na litevskou ekonomiku, například na provoz přístavu Klaipedá, kde kolem 30 % dováženého zboží bylo z Běloruska,“ uvádí Korselt.
Uzavřená past
Litva také iniciovala uzavření leteckých spojů s Běloruskem. V pondělí jako první blokovala letištní přístup k letům využívajícím běloruský vzdušný prostor. Později se k blokaci připojily další evropské země a Brusel rozhodl o vyblokování běloruské státní letecké společnosti Belavia z evropského vzdušného prostoru.
Bělorusům, kteří by se potřebovali dostat ze země pryč, se tak ale paradoxně zúžily možnosti, jak to provést. Pozemní cesty jsou zavřené ze strany Běloruska, oficiálně kvůli covidu. Výjimku mají pouze cestovatelé s vízy Schengenu. Hranice má uzavřené také Ukrajina. Vyletět z Běloruska se tedy dá pouze přes Rusko, což může být pro opoziční představitele nebezpečné.
Podle Aistė Skaisgirytė, hlavní poradkyně litevského prezidenta pro zahraniční politiku, ale za bránění odchodu Bělorusů ze země zodpovídá Lukašenkův režim. Řekla to v rozhovoru pro litevské radio Žinių Radijas:
„Cestování běloruských občanů je omezováno režimem, existují velmi přísné požadavky, podle nichž mohou běloruští občané odjet do zahraničí,“ míní Skaisgirytė.
Sankce jako formu nátlaku na změnu režimu vnímá také bývalý český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten se ve funkci osobně setkal s představiteli běloruské opozice. Změny ale podle Petříčka musí přijít zevnitř:
„Mezinárodní společenství může a podle mého názoru musí pomoci běloruské opozici a především běloruské občanské společnosti, aby o budoucnosti své země mohli svobodně rozhodovat a aby spravedlnost v zemi byla pro všechny. Demokratické změny v zemi musí přijít zevnitř, ze strany občanů, nikoliv zvenku. Ale to může nastat pouze, pokud lidé, kteří s režimem nesouhlasí nebo chtějí svobodně vyjádřit své názory, budou mít politickou a morální podporu mezinárodního společenství, nebudou mít pocit opuštěnosti ze strany například evropských zemí,“ uvedl pro HlídacíhoPsa.org Petříček.
Česká republika pomáhá kromě poskytování studijních pobytů pro běloruské studenty také v rámci zdravotně humanitárního programu MEDEVAC. V jeho první fázi se v Česku od října do prosince loňského roku léčilo 60 Bělorusů, kteří utrpěli zranění během demonstrací nebo zatčení.
Pro internetový deník FORUM 24 připravila tento článek v rámci spolupráce redakce serveru HlídacíPes.org.
