Vladimir Putin s Kim Čong-unem během náštěvy kosmodromu Vostočnyj v září loňského roku. Na fotografii vlevo je i šéf Roskosmosu Jurij Borisov a generální ředitel Centra pro provoz pozemní kosmické infrastruktury Nikolaj Nestěčuk (vpravo). FOTO: Kremlin.ru / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
Od září 2023 uskutečnila Severní Korea 64 dodávek dělostřelecké munice do Ruské federace. Podle konzervativních odhadů šlo celkem o čtyři až šest milionů kusů munice. Vyplývá to z analýzy agentury Reuters a výzkumného centra Open Source Centre. Severokorejské dodávky aktuálně pokrývají polovinu spotřeby dělostřelecké munice na Ukrajině.
Podle agentury Reuters čtyři kontejnerové lodě Angara, Marija, Majja 1 a Lady R převážejí dělostřeleckou munici ze severokorejského přístavu Rajin do ruských přístavů Vostočnyj a Dunaj. Náboje jsou potom po železnici odesílány do skladů poblíž ukrajinských hranic. Od září 2023 do března letošního roku podnikly lodě celkem 64 plaveb, během nichž přepravily do Ruska přibližně 16 tisíc kontejnerů.
Z analýzy Open Source Centre vyplývá, že by se do těchto kontejnerů vešlo čtyři až šest milionů nábojů. Jde o zhruba dvojnásobek vlastní ruské produkce, kterou ukrajinští a západní představitelé v loňském roce odhadovali na 2 až 2,3 milionů nábojů.
Počet severokorejských dodávek dosáhl vrcholu v lednu loňského roku, kdy bylo do Ruska odesláno sedm dodávek munice. Lodě zapojené do systému uskutečnily v průměru tři plavby měsíčně.
Dodávky dělostřelecké munice ze Severní Koreje zajišťují polovinu množství potřebného na frontě, tvrdí podle agentury Reuters ukrajinští představitelé včetně šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanova. Jejich odhad potvrdila i analýza výzkumného centra Open Source Centre. Některé jednotky ruské armády jsou podle ní na dodávkách z KLDR závislé ještě více.
Dodávky severokorejských granátů, jak vyhodnotili analytici a ukrajinská armáda, poskytly Rusku dělostřeleckou výhodu v poziční válce, do níž se boje na Ukrajině do konce roku 2022 vyvinuly. „Bez pomoci KLDR by ostřelování ukrajinských obranných pozic ruskou armádou bylo poloviční,“ domnívají se analytici. „Bez podpory Kim Čong-una by Vladimir Putin nebyl schopen pokračovat ve válce,“ řekl agentuře Reuters Hugh Griffiths, který byl v letech 2014 až 2019 koordinátorem skupiny expertů OSN, jež monitorovala sankce proti Severní Koreji.
Dodávky měly obzvláště citelný dopad na podzim 2023, kdy ukrajinské ozbrojené síly vyčerpaly své zásoby munice a byly nuceny snížit intenzitu palby a republikáni v americkém Kongresu odložili schvalování nového balíku pomoci pro Ukrajinu. „To Rusům umožnilo udržet útočné postavení a trvalý tlak na ukrajinské síly po většinu roku 2024 a v roce 2025,“ popsal vojenský analytik Konrad Muzyka.
Moskva od Pchjongjangu obdržela také balistické rakety, dělostřelectvo dlouhého doletu a raketové systémy. Ukrajinská rozvědka odhaduje, že KLDR dodala Rusku 148 balistických raket KN-23 a KN-24, 120 samohybných dělostřeleckých systémů dlouhého doletu a 120 raketometů.
Kromě toho Severní Korea v říjnu loňského roku do Kurské oblasti vyslala podle Jižní Koreje a USA kolem 11 tisíc vojáků na podporu ruských ozbrojených sil, které se snaží vytlačit z části tohoto regionu ukrajinskou armádu. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj tehdy bez konkrétnějších údajů řekl, že severokorejské jednotky mají velké ztráty.
Rusko ani Severní Korea však oficiálně nepotvrdily nasazení severokorejských sil v bojích proti Ukrajině ani dodávky zbraní. Ruský vůdce Vladimir Putin v červnu 2024 během návštěvy Pchjongjangu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem podepsal smlouvu o „komplexním strategickém partnerství“, která předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich.
