Start horké fáze kampaně koalice SPOLU v roce 2021 FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
NÁZOR / Zdá se, že v Občanské demokratické straně převládá názor, že koalice SPOLU v principu funguje, takže bude dobré ji zachovat i do příštích voleb. Pro TOP 09 a KDU-ČSL je to otázka jejich přítomnosti ve sněmovně, takže tam nejspíš není co řešit. Novináři z iRozhlasu se tázali v regionálních organizacích ODS a zjistili, že tam zřejmě většinově panuje názor, že se koalice má zachovat. Přesto se ozývají i jiné hlasy, ale není jasné, jak by si budoucnost „samostatné“ ODS takoví lidé představovali.
Obraz osamělého bojovníka, který se postaví proti mocným nepřátelům a nakonec zvítězí, velmi dobře funguje v akčních filmech nebo v severských detektivkách. Pokud to někdo zkusí v politice, může nakonec zjistit, že neměl nabito, jak by řekl plukovník Šlachta. To se týká i kdysi silných politických stran.
V roce 1990 obnovená sociální demokracie vítězoslavně oznámila, že jde do voleb samostatně. Výsledek nebyl příliš ohromující. V červnových volbách v Československu získala ČSSD pouze 3,84 procenta hlasů a nezískala žádný mandát ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění. Neměli nabito. Až tak daleko by to s ODS dojít nemuselo, ale podle posledních průzkumů, i když se nejedná o neomylnou věštbu, strana nepůsobí jako mocný válec preferencí. Pohybuje se kolem 15 procent a podle agentury Median má volební potenciál 22 procent.
Sotva si lze představit nějakou reálnou situaci, ve které by ODS (ale i jakákoli jiná strana) mohla vládnout samostatně. Poměrný volební systém tomu ve skutečném životě zabrání. V Česku se tedy vládne koaličně, menšinově nebo je u moci takzvaná úřednická vláda nebo vláda odborníků. Ta poslední jmenovaná nebývá složená ani z úředníků a často ani z odborníků. Ve všem podstatném je stejně závislá na politických stranách ve sněmovně.
Stoupenci všech ideových i ideologických myšlenek nakonec narazí na to, že budou muset ze svých absolutních a takzvaných autentických postojů rozumně slevit. I poměrně mocná křidélka nakonec někdo přistřihne, a pokud to někdo neví, tak je naivní, nebo si nic nepamatuje.
Optimisté ale nevymřeli, jak je zjevné z odpovědí pro iRozhlas, který se ptal více než stovky členů Republikového sněmu ODS. Ten tvoří členové předsednictva a klíčové postavy z regionálních a oblastních sdružení strany.
„Navenek Fialu příliš vlivných straníků nekritizuje, výjimkou je jihočeský hejtman Martin Kuba či šéf jičínské ODS Ladislav Brykner, většina uznává jeho působení v čele vlády i strany,“ píše server.
„Vyzýváme k přehodnocení projektu SPOLU a vyzýváme k účasti v příštích parlamentních volbách opět samostatně pod značkou ODS,“ řekl Petr Vychodil, starosta Králova Dvora a předseda Oblastního sdružení Beroun.
Místní sdružení ODS na Praze 8 by rádo opustilo koalici SPOLU a chce, aby ODS kandidovala do sněmovních voleb jako „sebevědomá, samostatná, svébytná pravicová a konzervativní strana“. Pokud by ODS kandidovala v rámci dnešní koalice, měla by mít alespoň lídry ve všech 14 krajích. „Především pak v Praze.“
Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba není soužitím ve SPOLU také nadšen. „Z regionu je cítit spíš frustrace z centrální politiky. Řadu věcí vidíme jinak, řada straníků není sžita s myšlenkou kandidovat s KDU-ČSL a TOP 09 za SPOLU. Chtěli by, abychom kandidovali samostatně,“ řekl na konci listopadu pro Novinky.
O důvodech takového politického optimismu nejspíš nemusíme dlouho spekulovat. Bude za ním představa, že samostatně kandidující ODS by mohla mít program nekontaminovaný odchylkami doprava nebo doleva a dát si na kandidátky jen toho, kdo je ideově správně čistokrevný. Tím by budila dobrý dojem a voliči jí dají svůj hlas.
Co by se potom nejspíš stalo, si můžeme domyslet. V té relativně nejlepší variantě by ODS dostala svůj strop 22 procent a pak by hledala koaliční partnery, nebo aspoň spojence v opozici. S jistým údivem by samostatní, suverénní a sebevědomí poslanci zjistili, že kromě nich už není ve sněmově nikdo, s kým by se dalo bez dojmu trapnosti spojit. Pak by se možná vynořily takzvané realistické hlasy, které by vyzvaly k oběti pro národ a vytvoření společné vlády s Babišovým ANO. Tam by se ovšem musely udělat ještě větší ústupky než vůči dosavadním partnerům. ODS by skončila jako zatím každý, kdo někdy s Babišem vládl, to znamená velmi špatně. Lidovci a Jan Hamáček by mohli vyprávět.
Kdyby se stal zázrak a do sněmovny by se samostatně dostala i topka a lidovci, začalo by jednání o průniku programu znova. A to jsme ještě vůbec nezačali mluvit o tom, že by se se značnou pravděpodobností opět muselo vyjednávat i se STANem a Piráty. Zdánlivě přímočará politika jedné strany by nakonec stejně narazila na klubko mnoha různých, byť podobných zájmů.
Stálo by to všechno skutečně za to?
