Značná část veřejnosti nepřijala zproštění viny v procesu s Babišem jako respektu hodné rozhodnutí nezávislého soudu. Z rozsudku v kauze možného dotačního podvodu byl v upřímném šoku dokonce i Babišův obhájce. Takhle by proto kauza Čapí hnízdo opravdu neměla skončit. Zůstala by po ní velmi divná pachuť.
Rozhodnutí Městského soudu v Praze je nutné přezkoumat a pro povědomí o právním státu nutně potřebujeme, aby se státní zástupce Jaroslav Šaroch proti rozsudku odvolal. Jinak se nezbavíme dojmu, že je Babišova výhra demonstrací síly Agrofertu. Teprve potvrzení rozsudku odvolacím soudem by mohlo vést k veřejné akceptaci ukončení této kauzy, která už dříve byla málem zametena pod koberec.
Na druhou stranu je ale všechno zlé k něčemu dobré. Jako kandidát na prezidenta nyní nemůže zdatný herec Andrej Babiš hrát svoji nejoblíbenější a srdceryvnou hereckou roli mučedníka polistopadového kartelu a oběť politického procesu. Tím je vlastně pro tyto volby možná o něco čistší vzduch. A politické predátory je správné porážet u voleb a nelze se spoléhat na soudce, který se může mýlit a může si také dělat situaci jednodušší tím, že se odkáže na špatně napsanou obžalobu.
Kauza nemá pokračovat kvůli volbám, nýbrž kvůli principům právního státu. Veřejná důvěra ve standardní práci justice si vyžaduje, aby bylo rozhodnutí soudce Jana Šotta i práce žalobce Šarocha podrobeno přezkoumání.
Nelze si navíc odpustit jednu poznámku. Oslava Šotta jako odvážného soudce zněla z úst ministra spravedlnosti Pavla Blažka podivně falešně. Co by asi ministr říkal, kdyby soudce potvrdil Babišovu vinu? Jestli je zproštění viny výrazem Šottovy statečnosti, pak by potvrzení viny mělo být vykládáno naopak jako projev soudcovy slabosti a nízké odvahy? Je to prostě divná absurdita, kterou si měl Blažek odpustit. Stačilo by obecné vyslovení důvěry v práci soudů.
Je zřejmé, že Pavel Blažek trpí jakousi zvláštní loajalitou vůči vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové. A tato ikonická bojovnice v babišovské protikorupční revoluci (kterou tak ráda projevovala na stránkách Babišových Lidových novin) si udržovala v kauze Čapí hnízdo dohled. Jestli zde i soudce poukazuje na slabou práci obžaloby, tak jde přeci také o zodpovědnost Bradáčové. Proč se nevede debata o jejím podílu na průběhu kauzy?
Ministr spravedlnosti nese za státní zastupitelství politickou zodpovědnost. Je na místě vznést otázku, zda naše demokratická vláda udělala už dost pro to, aby v této zemi nebyly orgány činné v trestním řízení ovládány či ovlivňovány silami, jež jsou spjaté s podvodnou antikorupční revolucí a jejím hlasatelem Andrejem Babišem. Jeho manipulativní možnosti jsou obrovské, a když stál v čele vlády či ministerstva financí, tak mu ostudným způsobem sloužila takřka celá státní správa. Tento problém se nevypařil, nová vláda ho převzala a bohužel dosud nevyřešila. Podivný průběh trestní kauzy mocenského giganta Babiše s tím může souviset.
Působení jisté skupiny státních zástupců, kteří se otevřeně svezli s Babišovou propagandou, bylo opakovaně skandální a ministr spravedlnosti Blažek je v řešení tohoto problému podivně liknavý. A nad jeho hlavou se vznáší jedno velké PROČ?