Téměř polovina lidí by chtěla ukončení válečného konfliktu na Ukrajině, který trvá už přes dva roky, vítězstvím napadené země. Ukázal to poslední průzkum Středoevropské observatoře digitálních médií CEDMO Trends, který realizuje agentura Median. Naopak vítězství Ruska preferuje jen 8 procent. Necelých 38 procent si přeje dočasný mír bez toho, aby zvítězila jedna strana.
Více než třetina respondentů výzkumu CEDMO Trends deklaruje ochotu bránit Českou republiku se zbraní v ruce, pokud by byla napadena, uvedli autoři průzkumu v tiskové zprávě. Častěji jde o muže, kterých je 44 procent. Žen je pouze čtvrtina. Nadprůměrně kladně odpovídali na tuto otázku voliči Petra Pavla z druhého kola prezidentských voleb, naopak voliči Andreje Babiše by svou vlast bránili pouze ve 27 procent případů.
Průzkum také zkoumal postoj Čechů k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Vítězství Ukrajiny by si přálo 43 procent populace, necelá desetina naopak podporuje Rusko. Uzavření dočasného míru, aniž by zvítězila jedna ze stran, preferuje 38 procent lidí. Desetina potom neví nebo je jim to jedno.
Co se týče postoje Evropské unie k válce, podle téměř poloviny lidí by měla instituce o ukončení konfliktu s Ruskem jednat. Třetina lidí souhlasila s tvrzením, že Evropská unie by měla dále posilovat sankční politiku vůči Rusku. Podle 30 procent by Evropa měla Ukrajinu podporovat nevojensky a podle čtvrtiny i vojensky.
S potřebou zaujmout neutrální stanovisko vůči oběma stranám konfliktu souhlasilo 25 procent respondentů. O něco méně pak zastává přesvědčení, že Evropská unie by měla vyvinout na Ukrajinu tlak a přimět ji k jednání.
„V Česku si 43 procent lidí myslí, že by Evropská unie měla s Ruskem jednat o ukončení konfliktu. Tato možnost byla mezi lidmi v otázce postoje ke konfliktu na Ukrajině nejpopulárnější, přičemž častěji ji uváděli muži (35 procent) oproti ženám (25 procent) a lidé s vysokoškolským vzděláním (38 procent),“ popsal datový analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil. „Také ji častěji uváděli voliči Petra Pavla (41 procent) ve srovnání s voliči Andreje Babiše (20 procent) z druhého kola prezidentských voleb,“ dodal.
Víc jak polovina dotazovaných si myslí, že by Evropská unie neměla usilovat o užší vojenskou spolupráci. Důvodem je u 38 procent respondentů skutečnost, že EU vnímají jako civilní a ekonomický projekt. U 15 procent hraje roli obava, že by evropská obranná integrace mohla podrývat fungování Severoatlantické aliance.
Podle necelé třetiny lidí by evropská obranná integrace naopak mohla fungovat vedle NATO. Pouze necelá pětina účastníků výzkumu zastává názor, že by Evropská unie měla vybudovat vlastní armádu.
„Z respondentů, kteří zastávají názor, že Evropská unie by měla jednat s Ruskem o ukončení konfliktu, jich necelá třetina zároveň věří, že evropská obranná integrace může efektivně fungovat vedle Severoatlantické aliance. Navíc 31 procent z nich souhlasí s tím, že Evropská unie by měla nadále posilovat sankční politiku vůči Rusku, a 21 procent zastává názor, že by Evropská unie měla Ukrajinu podporovat vojensky,“ popisuje výsledky Kutil.
Postoj lidí k ukončení války na Ukrajině zkoumal také březnový průzkum agentury STEM, jehož výsledky byly představeny poslancům z branného výboru. Podle něj by přibližně dvě třetiny Čechů podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl.
Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku. Oproti lednu šlo o nárůst o 2 procentní body. Podíl se drží nad polovinou populace dlouhodobě, byť kolísá. V září 2023 podporovalo pobyt uprchlíků 51 procent lidí a loni v červnu 56 procent.