KOMENTÁŘ / Když republikáni v senátu souhlasili s tím, že se pomoc Ukrajině a Izraeli podmíní reformou hranice, možná někteří skutečně doufali v kompromis. Jejich sněmovní straničtí kolegové ale spíš věřili, že demokraté na výrazné zpřísnění zákonů nepřistoupí. Pak by měli jednak výmluvu, proč nehlasovat pro pomoc Kyjevu, kterou stejně nechtěli, a zároveň silné volební téma. Výrazný nárůst počtu lidí zadržených na hranici totiž americké voliče znervózňuje a bude jistě důležitým tématem prezidentských voleb. Teď se ale tak trochu chytili do vlastní pasti. Rodící se reformu, v níž demokraté ustoupili způsobem, který je za celá asi tři desetiletí, kdy se o ní mluví, nevídaný, odmítl napřed republikánský předseda sněmovny, a teď se zdá, že nejspíš neprojde ani v senátu.
Pro prezidenta je to samozřejmě nepříjemnost proto, že pomoc napadené Ukrajině považuje za americkou povinnost. Zároveň to ale pro něj představuje i politickou příležitost, protože vinu za krach reformy může věrohodně přehrát na republikány. Ochrana hranice USA je přitom tématem, které – ať se nám to líbí, nebo ne – voliče zajímá daleko víc než hranice Ukrajiny.
Pod Trumpovou kuratelou
Tomu odpovídala první část Bidenova projevu. V té se obracel přímo k republikánům a vyčítal jim, že reformu odmítají jen kvůli tomu, že si ji nepřeje bývalý prezident a Bidenův téměř jistý soupeř v letošních volbách. Je pravda, že ten považuje imigraci za jedno ze svých klíčových témat. Už jsem psal, že je nepravděpodobné, že by republikáni ve volebním roce chtěli Bidenovi dopřát takový úspěch, jakým by kompromisní reforma imigrace byla.
Nepřímo to potvrdil i třetí nejvýznačnější republikánský senátor John Barrasso, který řekl, že Joe Biden nevynucuje ani ty zákony, které má k dispozici, takže nebude vynucovat ani tento. Doslova pak prohlásil, že „Američané budou chtít ukončit krizi na hranicích pomocí blížících se voleb“. Republikáni tak odmítli zákon, po kterém roky volali. Biden označil Trumpa za jediný důvod, proč teď reformu odmítají.
Své kolegy nechápe
Velké překvapení to bylo pro senátora za Oklahomu Johna Lankforda, který za Republikánskou stranu vyjednával. Své rozčarování dal poměrně otevřeně najevo, když řekl, že „před rokem [republikáni] říkali: ‚Potřebujeme změnu zákona!‘ Teď říkají: ‚Dělali jsme si srandu. Nový zákon nepotřebujeme. Stačí, když prezident využije ty stávající.‘ Tohle jsme přitom tehdy netvrdili.“
Pozice Republikánské strany je tak nečitelná, což vlastně uznal i senátor Lankford. Biden na to poukázal v projevu také. Vymoci si ústupky spojením reformy s pomocí Ukrajině a Izraeli byl nápad republikánů. Ti teď přitom volají po tom, aby se o věcech hlasovalo samostatně. Biden má ideální příležitost přehrát politickou odpovědnost na svého protivníka.
Co bude s Ukrajinou a Izraelem
To ale zase odmítá Biden. Respektive odmítá, aby Kongres vyčlenil pomoc Izraeli. Ta je totiž mezi republikánskými politiky i voliči poměrně populární. Prezident tak řekl, že kdyby mu na stůl přistál zákon, který by vyčleňoval peníze jen na pomoc Izraeli, tak by ho vetoval. Je smutné, že se z mezinárodní pomoci stalo politikum, ale začali s tím republikáni. Nepřímo tak ale možná Bidenovi nadělili dárek.
Prezident totiž teď může před progresivním křídlem své strany říkat, že Izrael nepodporuje bezvýhradně. Zároveň může tvrdit, ať už oprávněně, nebo ne, že pomoc Izraeli zdržují republikáni. Přitom nemusí podepsat reformu imigrace, která by sice byla možná populární mezi voliči obecně, ale progresivní křídlo demokratů by mu ji také neprominulo. Obětí je v tuto chvíli především Kyjev, jehož pozice bez americké pomoci je, na rozdíl od Izraele, krajně ohrožena.
Republikáni nemají jak se ctí ustoupit
Mohl Biden udělat víc pro to, aby republikáni reformu přijali? Možná mohl s projevem, který pronesl toto úterý, vystoupit dřív, než se proti ní veřejně vyslovili republikánští senátoři. Republikáni jsou teď v pozici, že dobré řešení pro ně neexistuje. Vlastně jakýkoliv krok je pro ně minimálně z určitého ohledu prohra.
Pokud senát reformu hlasy republikánů přeci jen schválí, což je nepravděpodobné, bude to Bidenovo vítězství a sněmovna ovládaná Republikánskou stranou se dostane pod tlak. Pokud ji neschválí, ale přistoupí na vyčlenění pomoci oběma napadeným zemím, bude to ústupek z jejich vlastního požadavku. Pokud neodhlasují nic, budou působit neschopně.
Biden se v projevu Ukrajině i Izraeli věnoval jen omezeně. Přesto neopomněl zmínit, že zvlášť v případě Ruskem napadené země má Amerika morální povinnost v pomoci pokračovat, protože bez ní Putin vyhraje. Politické body mu to přinést může, ale pokud tím republikány k akci nedotlačí, a to se zdát být nepravděpodobné, tak poraženým bude především Ukrajina.