Donald Trump a Joe Biden FOTO: flickr.com / Wikimedia Commons
FOTO: flickr.com / Wikimedia Commons
Podle průzkumů si prezidentský kandidát americké Demokratické strany Joe Biden dva dny před volbami udržuje podstatný náskok před současnou hlavou státu Donaldem Trumpem na celostátní úrovni i ve vybraných klíčových volebních státech. Oba kandidáti objíždějí státy, které by mohly být klíčem k získání Bílého domu.
Už v úterý 3. listopadu rozhodnou američtí voliči o tom, kdo se stane na další čtyři roky jejich prezidentem. Poslední týden před volbami jsou předvolební kampaně obou kandidátů horké. Mezitím co Joe Biden v Michiganu říká, že USA „končí s chaosem“ Trumpovy administrativy, Trump podle BBC připravuje Američany na „velkou červenou vlnu“ republikánského vítězství.
Joe Biden, kterého na předvolební cestě po státech doprovází bývalý prezident USA Barack Obama, má podle BBC v průzkumech náskok. V posledních měsících se pohyboval kolem 50 procent a příležitostně měl i desetibodový náskok. Jeho předvolební kampaně jsou obecně menší, jelikož striktně dodržuje pravidla proti šíření koronaviru.
Koronavirová opatření patrně nejsou tolik důležitá pro Donalda Trumpa, který v sobotu pořádal v Pensylvánii sérii čtyř setkání. Na prvním z nich v Newtownu za bouřlivého skandování „Další čtyři roky!“ prohlásil, že právě Pensylvánie bude stát, který zachrání „americký sen“.
Trump hovořil také o své nedávné nákaze koronavirem, který postihl i první dámu Melanii Trumpovou. „Alespoň se ty zvěsti o tom, že spolu nežijeme, ukázaly jako falešné,“ zavtipkoval. Průzkumy ale ukazují, že většina Američanů není spokojena se způsobem, jakým si Trumpova vláda poradila s pandemií covidu-19. Nelíbí se jí ani, kam obecně Spojené státy směřují.
Na poslední dva dny před volbami Trump naplánoval několik dalších setkání se svými příznivci. Vystoupí na setkání v Michiganu, Iowě, Severní Karolíně, Georgii a Floridě. Další den pak v Severní Karolíně, Pensylvánii, Wisconsinu a Michiganu.
Bidenovo vedení v průzkumech je stabilně menší právě v několika rozhodujících státech. Vyplývá to z průzkumu televize NBC a listu The Wall Street Journal (WSJ) a ze sondáže americké vysoké školy Siena College zveřejněné v deníku The New York Times. Nový průzkum, který zveřejnil deník The New York Times, však ukazuje Bidenův náskok i ve čtyřech zřejmě nejdůležitějších státech nadcházejících voleb, jimiž jsou Florida, Pensylvánie, Arizona a Wisconsin.
Největší vedení přisuzuje průzkum Bidenovi ve Wisconsinu, kde jej podporuje o 11 procentních bodů více voličů než Trumpa. Nejmenší výhodu v hodnotě tří procentních bodů má pak Biden na Floridě, která je jako třetí nejlidnatější stát pro výsledek voleb klíčová. Většina expertů se domnívá, že Trump bez tamního vítězství v podstatě nemá šanci na další mandát.
V Arizoně, která byla posledních 20 let stabilně republikánská, vede Biden podle průzkumu o šest procentních bodů. Stejná je situace v Pensylvánii, která je po Floridě zřejmě druhým nejvýznamnějším bojištěm.
Biden vede zejména mezi černošskými voliči, mladými lidmi, seniory, ženami, bělochy s univerzitním diplomem a Američany, kteří se nehlásí ani k jedné ze dvou hlavních stran. Trump pak Bidena poráží mezi bělošskými voliči obecně a těmi bez vysokoškolského vzdělání. O jeden procentní bod více ho podporují muži.
Experti na základě průzkumů soudí, že Trump má podstatně složitější cestu za vítězstvím než Biden, určitou šanci si však stále udržuje. Řada pozorovatelů připomíná, že podle průzkumů Trump zaostával už před čtyřmi lety za svou tehdejší soupeřkou Hillary Clintonovou, nakonec však do Bílého domu usedl on.
Volby v roce 2016 potvrdily, že předvolební průzkumy nemusí nic znamenat. Tehdejší kandidátka Hilary Clintonová v průzkumech vedla a ve volbách získala více hlasů, ale přesto prohrála. V USA se totiž nerozhoduje o vítězi podle celostátního součtu hlasů, ale na základě soubojů v jednotlivých státech. V hrstce z nich jsou výsledky obtížně předvídatelné a právě v nich se bude určovat osud současných voleb.
Letošní Bidenův náskok je ale výraznější a média upozorňují, že autoři průzkumů se po značné nepřesnosti svých sondáží z roku 2016 snažili zpřesnit metodologii, zejména ve vybraných klíčových státech.
