Americký prezident Joe Biden FOTO: The White House / se souhlasem
FOTO: The White House / se souhlasem
Špičky amerických bezpečnostních složek loni v říjnu, tedy zhruba čtyři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, předložily prezidentovi Joeu Bidenovi hodnocení, že Moskva plánuje podniknout proti sousední zemi rozsáhlý útok. Napsal to deník The Washington Post. Ten popisuje také to, jak se Washington snažil přesvědčovat spojence v Evropě včetně Kyjeva, že plnohodnotná invaze je reálnou hrozbou.
Podle informací amerického listu podezření Američanů vůči Rusku výrazně zesílilo loni v červenci, když šéf Kremlu Vladimir Putin publikoval text o historické jednotě mezi Rusy a Ukrajinci. S blížícím se koncem léta pak byli američtí experti čím dál více přesvědčeni, že Putin vycítil příležitost k realizaci svých ambicí. Sílícím přísunem informací od rozvědek se začal zabývat Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který v říjnu svolal klíčové setkání prezidenta se špičkami armády a tajných služeb.
„Soudíme, že Rusové plánují provést významný strategický útok na Ukrajinu z několika směrů zároveň,“ řekl údajně na schůzce v Oválné pracovně nejvýše postavený americký generál Mark Milley. Kromě něj se účastnili také ministři obrany a zahraničí, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
Milleyho slova se naplnila 24. února, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu ze severu, z východu a z jihu poté, co Moskva vytrvale odmítala, že by její hromadění vojsk u hranic představovalo přípravu na válku. USA předtím během podzimu opakovaně varovaly Rusko, že jakýkoli nový útok na sousední zemi by měl vážné následky. Američtí představitelé přitom veřejně trvali na tom, že Putin podle nich ještě nepřijal definitivní rozhodnutí invazi spustit.
Podle informací Washington Post ale jediné, v čem bezpečnostní činitelé v době říjnové schůzky v Oválné pracovně neměli jistotu, byla otázka, kdy přesně Rusko zaútočí. „Americké tajné služby podle činitelů USA pronikly do vícero bodů v ruském politickém vedení, špionážním aparátu a armádě, od vysokých pater po první linii,“ napsal deník.
Biden byl podle něj rozhodnutý, že USA nemohou jít do konfrontace s Ruskem na vlastní pěst. Po úřadování jeho předchůdce Donalda Trumpa či po vývoji kolem amerického odchodu z Afghánistánu však zdaleka nebylo jisté, že Biden bude schopen efektivně vést reakci Západu na rozpínavé Rusko.
Washington Post v této souvislosti popisuje jistý nesoulad mezi Washingtonem a Londýnem na jedné straně a Německem a Francií na straně druhé. Berlín a Paříž prý navzdory novým poznatkům amerických tajných služeb trvaly na diplomatických snahách, zatímco Američané a Britové v nich neviděli velký smysl. K pohledu Washingtonu a Londýna se přikláněli někteří činitelé pobaltských států, uvádí deník.
Kromě Německa a Francie přitom podle něj byla skeptická k americkému pohledu také ukrajinská vláda. „Nemohl jsem věřit, že bychom čelili válce v takovém rozsahu,“ řekl později šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Důrazná varování ohledně konfliktu, který by se dotkl celé Ukrajiny, podle něj přicházela jen od USA.
Deník ve svém textu o době těsně před vypuknutím války vycházel z rozhovorů s desítkami západních i ukrajinských činitelů. Dnes vydaný článek je prvním v sérii materiálů, jejíž další díly se budou věnovat selhání ruských tajných služeb při přípravě invaze a následné „bitvě o Kyjev“.
