Americký prezident Joe Biden na návštěvě Ukrajiny. FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Po podezřelých tanečcích okolo data příletu amerického prezidenta na návštěvu Polska se Joe Biden nečekaně objevil v Kyjevě. Trvalo to skoro rok, ale právě před ročním výročím ruského útoku se Ukrajina dočkala návštěvy nejvyššího představitele svého nejdůležitějšího spojence. Do hlavního města napadené země se jako první vydali premiéři České republiky, Polska a Slovinska už v březnu minulého roku. Pak se tam jako první představitel západoevropské země objevil Boris Johnson. Další státníci jej následovali. Přesto lze bezesporu říct, že návštěva amerického prezidenta je přece jen přelomová. Američtí prezidenti sice do válečných zón jezdí, ale jen podpořit morálku vlastních vojáků. To, že se Biden vydal do Kyjeva, je historicky výjimečná událost a je třeba ji tak vnímat.
Mlžení ohledně času příletu do Polska bylo od začátku podezřelé. Při normálních návštěvách se taková informace běžně zveřejňuje. O bezpečnost amerického prezidenta a jeho delegace pečuje rozsáhlý aparát a přípravy trvají týdny. Není důvod zatajovat čas příletu. Právě možnost, že se Biden vydá před návštěvou Polska na Ukrajinu, byla jednou z těch, o kterých se spekulovalo. Už v loňském roce se přitom při návštěvě Polska prezidentský pár podíval k hranicím.
Když uvážím bezpečnostní standardy, které je třeba při návštěvě amerického prezidenta dodržet, tak je jeho cesta do Kyjeva opravdu pozoruhodná. V době, kdy do města přijel, v něm zněly sirény protileteckého poplachu. Zároveň musela informace o jeho příjezdu být předána bezpečnostním složkám hostitelské země. Biden cestoval od hranic 10 hodin vlakem. Jde mimo jiné i o silné vyjádření důvěry v kompetenci a diskrétnost ukrajinských tajných služeb.
Nová a neutuchající pomoc
Prezident Biden při své návštěvě ohlásil další balík americké pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů. Jistým zklamáním je, že nevyužil příležitosti a neoznámil během této symbolické návštěvy dodávky moderních bojových letounů. Americký víceúčelový stroj F 16 by byl z mnoha důvodů pro ukrajinské letectvo nejvhodnějším středně a dlouhodobým řešením. Přitom právě na to, že americká pomoc není časově omezena, Biden kladl důraz.
Je sice velice dobře, že to řekl, ale největší změny v náhledu USA na konflikt se vždy ukazovaly rozšířením portfolia dodávaných zbraní. Před samotným ruským útokem a těsně po něm se Američané omezovali na takové zbraně, které lze použít i v podmínkách partyzánské války. Teprve s rostoucí důvěrou v to, že se Ukrajina ubrání, se Washington odhodlal dodávat i složitější zbraňové systémy.
To, že nedošlo k ohlášení dodávek bojových letounů, lze sice vnímat negativně, ale ostatní americkou pomoc to nijak nesnižuje. Americké tanky a obrněná vozidla budou mít na bojišti velký dopad. Také jsou Spojené státy v současnosti asi jedinou zemí NATO, která je schopna dostatečně rychle rozšířit výrobu munice. Ta není tak mediálně přitažlivá jako tanky a letadla, ale pro vítězství Ukrajiny je naprosto klíčová.
Vzkaz Putinovi i Číně
Nelze ale samozřejmě přehlédnout ani to, že Bidenova návštěva je přímým vzkazem ruskému agresorovi. Ruská strategie je minimálně částečně založena na předpokladu, že podpora Západu Kyjevu časem prostě ochabne. Americký prezident se svou osobní přítomností i ve svých vyjádřeních snažil dokázat Moskvě, že tento předpoklad je mylný. Je otázka, zda to k něčemu povede, protože nikdo přesně neví, jaké zprávy se Putinovi dostanou na stůl a jaké ne.
Jde ale i o vzkaz Číně, která zastává více méně pragmatický postoj. Z konfliktu viní i NATO a volá po jednáních. Zároveň Peking Moskvě dodává některé kriticky důležité elektronické součástky, které nemůže jinak získat kvůli sankcím. Američané teď zveřejnili, že mají náznaky, že by Říše středu mohla Rusku začít dodávat i munici a přímo vojenský materiál. Bidenova návštěva by ji od toho mohla odradit. Je to i díky tomu, o jak historicky výjimečnou událost jde. Biden je prvním americkým prezidentem, který se vydal do bránící se země, kde přitom nebojují americké jednotky.
