Po ruském diktátorovi Vladimiru Putinovi, který mluvil dlouze včera před tím, než ohlásil invazi na území Ukrajiny kontrolované ozbrojenými skupinami DNR a LNR, vystoupil s proslovem americký prezident. Jeho projev byl střízlivý, vážný a nepříliš optimistický. Pro Rusko ale představoval jasné poselství a lze v něm hledat i náznaky naděje. Sankce možná mohly být výraznější. Chybou bylo jistě dopředu ohlášené vyjmutí systému SWIFT z oblastí, na něž sankce mohly dopadnout. Nicméně zastavení Nord Streamu 2 a hlavně sankce na vybrané banky a zamezení schopnosti Ruska financovat svůj dluh na mezinárodních trzích nejsou věci nepodstatné. Bohužel se zdá, že Putin je připraven zaplatit jakoukoliv ekonomickou cenu.

Je potěšitelné, že po nějaké době nejasností a navzdory slovům ministra zahraničí EU Josepa Borella Spojené státy jasně řekly, že jde o invazi na území Ukrajiny. Putin možná doufal, že vyslání jednotek na již okupovaný Donbas by mohlo projít snáze. Evropa tuto domněnku potvrdila, když již zmíněný Borell řekl, že o invazi nejde. Americký prezident ale nazval situaci naprosto správně. Moskva právě provádí otevřenou invazi do sousední země. Nikoliv přes prostředníky, které se snaží víceméně skrytě podporovat, ale naprosto přiznaně.

Klíčové také je, že Joe Biden zmínil, že Putin si pravděpodobně teprve připravuje půdu pro další eskalaci. Také proto, jak americký prezident poznamenal, se ruský diktátor rozhodl uznat okupační režimy Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku na celém jimi nárokovaném území a ne jen na území, které mají aktuálně skutečně v držení, jak ještě odpoledne podle interfaxu ujišťoval tajemník ministra zahraničí Andrej Rudenko.

Zavedené sankce jsou první vlnou

I proto je důležité, že americký prezident zdůraznil, že zavedené sankce jsou jen prvním krokem a že v případě, že dojde ze strany Ruska k invazi na další území Ukrajiny, přijdou další vlny ekonomických sankcí. Stejně tak bude pokračovat i vojenská pomoc Ukrajině ze strany USA. Nicméně mezi řádky Biden opět odmítl možnost vyslání vojáků. Pokud se Putin rozhodl, že za dobytí či rozvrácení Ukrajiny je ochoten zaplatit jakoukoliv ekonomickou cenu, pak budou všechny sankce marné.

V tomto ohledu je dobře, že alespoň závazek vůči spojencům v NATO byl potvrzen velice rozhodně nejenom slovy, ale i dislokací dalších amerických jednotek do Pobaltí. Prezident Biden také zdůraznil, že všechny tyto přesuny mají čistě obranný charakter. To ovšem Rusům, kteří jsou s vážnou tváří schopni tvrdit, že Javelin (pěchotní protitanková zbraň) je útočná zbraň, nezabrání, aby to tak podali doma i v zahraničí.

Jednání s otazníkem

Americký prezident řekl, že v současné době nevidí z ruské strany upřímnou snahu jednat. Je pravda, že požadavky Ruska jsou tak nehorázné, že by de facto znamenaly úplnou kapitulaci Západu a dalece přesahují samotnou Ukrajinu. Té navíc Putin a Lavrov vlastně upírají právo na samostatnou národní existenci a v takové situaci se jednat nedá. Nelze přeci dojednávat vlastní zničení.

Prezident Biden neodpovídal na žádné otázky. Jeden z reportérů stačil při jeho odchodu zakřičet otázku, která by si však odpověď zasloužila. Ptal se, zda je americký prezident i po tom všem, co se stalo, ochoten se s Putinem sejít. Bidenův projev sice lze chápat tak, že jednání možné není, ale explicitně to nevyloučil. Bylo by dobré, kdyby ono rozhodné „ne“ v této situaci zaznělo. Není o čem jednat. Doteď Rusko jednou rukou nabízelo jednání a v druhé drželo zbraň. Teď už bije. Teď už není čas jednat, ale bránit se.