Nejhledanější terorista světa podle všeho nebyl tak nábožensky prudérní, jak se mohlo zdát…

Americká zahraniční tajná služba CIA odtajňuje veřejnosti skoro půl milionu dokumentů z útočiště Usámy bin Ládina, strůjce teroristických útoků z 11. září 2001, jež nepřežily tři tisíce lidí. Materiály obsahují deníky, dopisy či domácí videa. Zakladatel al-Káidy měl v počítači akční hry, animované filmy i sbírku pornografie.

CIA začala na začátku listopadu uvolňovat na 470 tisíc dokumentů, jež našli američtí vojáci během útoku na Bin Ládinův komplex v pákistánském Abottábádu v květnu 2011. Příslušníci speciálních jednotek Navy SEALs Bin Ládina zastřelili po letech pátrání.

CIA už dříve zveřejnila seznam věcí z Bin Ládinova sídla, ale lidé si mohli projít jen část dokumentů. Nyní odhalí většinu teroristova archivu. Data jsou k dispozici na stránkách CIA.gov. Většina textů je v arabštině. O dokumenty byl po zveřejnění takový zájem, že to vyvolalo technické potíže na serveru CIA a materiály byly dlouhou dobu nedostupné.

Porno a komiksy

Bin Ládinova sbírka obsahuje řadu poněkud neočekávaných a bizarních kousků. V počítači měl animovaný seriál Tom a Jerry či americké filmy Mravenec Z, Auta a Doba ledová. Na disku je legendární střílečka Counter-Strike či komiksový Batmanov.

Bin Ládin měl dokonce sbírku pornografických videí. O jejich zveřejnění požádal už před dvěma lety server BroBible na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, ale CIA to tehdy odmítla. Prý nesmí ze zákona rozesílat žádné obscénní materiály. Porno z Bin Ládinova počítače úřady nezveřejní ani tentokrát. Některé další soubory nejsou k dispozici kvůli autorským právům.

Jeho komplex v Abottabádu údajně neměl přístup k internetu. Jak se tedy soubory dostaly do počítače, zůstává záhadou. Podle médií není jisté, že materiály sledoval přímo Bin Ládin, mohl to být i někdo z jeho rodiny. Komplex s ním sdílel jeho syn Chálid, jehož také zabili američtí vojáci. Zda Bin Ládin sledoval pornovidea sám či zda studoval „prohnilou dekadenci“ Západu, se nejspíš nedozvíme.

Zakladatel al-Káidy rád četl západní autory. Měl například elektronické verze knih od lingvisty a ostrého kritika americké zahraniční politiky Noama Chomského či bloggera a protiválečného aktivisty Michaela Scheura. Bin Ládin měl i řadu dokumentů o své osobě, včetně snímku Kde je Usáma Bin Ládin. Zajímal se také o konspirační teorie ohledně útoků na newyorská dvojčata a Pentagon, jež podle tajných služeb sám zorganizoval.

Mezi vzácnější materiály patří domácí videa z rodinných sešlostí. Na jednom učí Bin Ládin děti střílet z automatických zbraní, na jiném si spolu hrají s míčem. Archiv obsahuje svatební videa Bin Ládinova oblíbeného syna Hamzy, o němž se poslední dobou hovoří jako o možném sjednotiteli al-Káidy nejen v boji proti Západu, ale i proti dalším teroristickým uskupením, jež spolu soutěží o vliv v Iráku a Sýrii.

Hamza nedávno vydal nahrávku, na níž vyzývá muslimy, aby pomstili smrt jeho otce a útočili na Západě ve stylu osamělých vlků. Tajné služby jej považují za nebezpečného vůdce, ale neví, kde se Hamza nachází.

Dekadentní Západ

Velký zájem vyvolal také Usámův deník, který ukazuje, že jeho nenávist vůči Západu má kořeny už v dětství. Když mu bylo třináct, navštívil anglické město Stratford-upon-Avon, rodiště slavného dramatika a básníka Williama Shakespeara. Mladý Bin Ládin už tehdy došel přesvědčení, že Západ je zkažený. „Viděl jsem, že jejich společnost je jiná než naše, že je morálně uvolněná,“ napsal Bin Ládin.

Analytici ocení informace o různých spojenectvích mezi teroristy v Libyi, Jemenu, Egyptě či střední Asii. V počítači jsou také tisíce konverzací s jinými členy al-Káidy, náčrtky proslovů či přihláška do al-Káidy, která obsahuje i otázky, zda si kandidát přeje spáchat sebevražedný atentát či zda umí vyrábět bomby.

Byl Ládinův otec byl bohatý podnikatel s vazbami na saúdskou královskou rodinu. Není žádné tajemství, že s jeho rodinou měli dobré vztahy američtí politici a velké společnosti. Syn saúdského stavebního magnáta podle listu The Independent možná dokonce absolvoval kurz na univerzitě v Oxfordu. V roce 2001 zveřejnila jedna Španělka své univerzitní fotografie z roku 1971. Na snímcích byl muž nápadně podobný Usámu Bin Ládinovi. Podle Španělky byl mladý muž velice vzdělaný a na svůj věk o věcech hluboce přemýšlel.

Jeden z dokumentů, na němž se údajně objevuje nálepka „přísně tajné“ obsahuje také korespondenci mezi Bin Ládinem a významnými saúdskými kleriky. Bin Ládinovy útoky proti USA měly ve značné části muslimského světa podporu, ještě nedávno měl Bin Ládin dle některých průzkumů v Pákistánu nadpoloviční podporu obyvatelstva.

Bin Ládin také psal úvahy na téma atentátů a jejich úlohy v islámu. Zabýval se například tím, zda je přijatelné útočit na muslimy, což je taktika, kterou pak kontroverzně prosazoval lídr irácké odnože al-Káidy a de facto zakladatel Islámského státu Abú Musa Zarkáví.