Andrej Babiš, český ministr financí a majitel molochu Agrofert, který ovládá chemický a potravinářský byznys ve dvou zemích, je největším konečným beneficientem výhod z toho, že stát přispívá producentům biopaliv a zároveň dodává bionaftu státním firmám, často pod vlastní kontrolou.

Cesta k hegemonii v zelené naftě byla klikatá. To, co ji v současnosti završuje, však nasazuje podezřením z konfliktu zájmů Babiše korunu.

[ctete]115962[/ctete]

Finanční podporu pro biopaliva Česká republika podle kritiků prodloužit nemusela. A hlasy z jiných členských států či samotného Bruselu také připouštějí svérázný výklad Strakovy akademie.

Česko se v roce 2008 zavázalo ke snižování emisí v dopravě. Do roku 2020 chce Evropská unie snížit emise skleníkových plynů v dopravě o šest procent. Argument českých politiků pro podporu biopaliv však stál na vratkých nohách. Většina jiných členských států totiž emise v dopravě snižovala a snižuje podporou automobilů na elektrický pohon nebo zkapalněný plyn. Samotný Brusel už léta kritizoval příliš vysokou a nepatřičnou daňovou slevu pro biopaliva v Česku, kterou zavedla vláda ještě v roce 2010. Podpora měla vypršet v roce 2015, kabinet premiéra Bohuslava Sobotky ji však prodloužil o dalších pět let.

Česká vláda koncem roku 2015 navzdory kritice a spojeným kontroverzím kolem výrazného konfliktu zájmů Andreje Babiše a dalších bývalých pracovníků Agrofertu ve státních strukturách schválila zákon o daňové podpoře biopaliv s nepřesvědčivým argumentem.

Na základě tohoto zákona došlo od 1. 1. 2016 ke zavedení nebo zvýšení sazeb spotřební daně u mnohých složek biopaliv jako například směsné motorové nafty či metylesterů mastných kyselin. Změna výše podpory je rozdělena na dvě období do 30. 6. 2017 a od 1. 7. 2017, přičemž v prvním období je podpora navíc snížena o částku, která má za úkol zpětně kompenzovat nepřiměřenou podporu poskytovanou v druhém pololetí roku 2015. Zároveň však prodlužuje daňovou úlevu pro vysokoobsahová biopaliva.

Ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL), který sice vystupuje jako bojovník proti Andreji Babišovi, ale u významných rozhodnutí stojí za ním, hájil zákon i tím, že Evropská unie určila u normy podmínky, podle kterých se některé sazby daně u biopaliv zpočátku od roku 2016 zvýší proti původnímu návrhu tak, aby se vyrovnalo to, že do konce roku 2015 fungovala podpora bez schválení Bruselem.

Celý rozpor se však skrývá minimálně ve dvou částech zákonu. Jednou je ta, že na rozdíl od jiných biopaliv, pro vysokoobsahová biopaliva, které Agrofert nejen vyrábí, ale také bohatě spotřebovává, zůstala zachována daňová úleva. Babišův holding se hájil tím, že z jeho produkce biopaliv tvoří ta vysokobsahová pouze kolem deseti procent celé kapacity.

Nový zákon však mimo jiné zavázal k nutnému přimíchávaní biopaliv do paliva všechny výrobce. Pro producenty biopaliv tak, i kdyby daňová úleva pro vysookobsahová paliva padla, poskytla legislativa do roku 2020 pojistku odbytu.

Zřejmě principiálním jádrem rozporu je ovšem samotné prodloužení podpory biopaliv. Ministr financí Andrej Babiš opakovaně argumentoval, že pokud podporu biopaliv neprodlouží, dostane vláda od Evropské komise pokutu. Toto tvrzení bez analýzy převzal také ministr Jurečka, který podporu biopaliv prosadil.

[ctete]116278[/ctete]

Podle kritiků, ale i jiných zemí však finanční zvýhodnění pro biopaliva Česká republika nemusela přijat. Podmínka Evropské unie jednoduše neexistuje. Jak portálu Biztweet potvrdil úřad vyšetřující neoprávněnost podpory biopaliv v České republice, Brusel žádné daňové slevy na biopaliva nevyžadoval. Naopak prošetřoval, zda je dosud platné zvýhodnění v souladu se zákony.

Nižší sazby pro biopaliva v některých státech nezavedli nikdy. A Brusel to od nich nikdy nevyžadoval.

„Ve Slovenské republice současná právní úprava zdanění minerálního oleje (zákon č. 98/2004 Sb., o spotřební dani z minerálního oleje) neobsahuje úpravu, která by daňově zvýhodňovala pohonné látky (včetně biopaliv nebo nafty) pro zemědělské podniky. Daňové zvýhodnění na pohonné látky používané zemědělskými podniky se na Slovensku používalo do 31. 12. 2010. V současnosti se neuvažuje nad opětovným zavedením daňového zvýhodnění na pohonné látky používané zemědělskými podniky,“ uvádí sousední slovenské ministerstvo financí.

V době, kdy vláda s vicepremiérem Babišem prodloužila platnost daňového zvýhodnění a zavedla nutnost biopaliva přimíchávat, Agrofert navyšuje výrobu těchto hmot.

Společnost Ethanol Energy, která je vlajkovou lodí výroby biopaliv v holdingu Agrofert, vyrábí bezvodý denaturovaný líh v obci Vrdy nedaleko Čáslavi. Bioethanol se využívá jako přísada do automobilového benzinu. Záměrem firmy je podle dokumentace z roku 2016 využití projektované kapacity výroby bioethanolu s objemem 57 670 tun za rok. Tedy téměř dvojnásobní produkce.

Podle celní správy se v současnosti do oběhu uvolňuje zhruba 75 tisíc tun bioetanolu. Ethanol Energy tedy už nyní za stávajících podmínek vyrábí zhruba polovinu tuzemské poptávky.

Andreji Babišovi v byznysu, který řeší ze strany podnikatele i regulátora, už nezůstalo mnoho konkurentů. Jeden z mála − společnost Kratolia Trade, spojovaná se známým podnikatelem Tomášem Pitrem − totiž v roce 2015 požádala o insolvenci.

Důvodem byla podle zdůvodnění v insolvenčním návrhu razie Finanční správy, kterou ovládá ministerstvo financí pod taktovkou Andreje Babiše. Po zásahu Finančního úřadu pro Ústecký kraj byly firmě obstavené všechny bankovní účty.

Ačkoliv firma namítala, že o nedoplatku ve výši 88 milionů korun nevěděla, daňový správce žádal vyrovnat právě tento závazek. „Dlužník se tak dostal v důsledku postupu správce daně do velmi složité situace. Zajišťovací příkazy správce daně byly vydány na základě ničím nepodložených spekulací, jejich dopad na dlužníka je však fatální,“ uvádí člen představenstva Kratolie Martin Košťál.

Za zmínku jistě stojí, že Pitrova Kratolia byla jediným konkurentem Agrofertu v dodávkách bionafty pro státní ČEPRO. Zbylými dodavateli jsou společnosti Preol, Primagra a Ethanol energy, všechny ve vlastnictví holdingu Andreje Babiše. Z pětičlenné dozorčí rady ČEPRO navíc ministerstvo financí dosazuje čtyři zástupce státu.

Přispět na vznik knihy můžete ZDE.