Bezpečnostní informační služba (BIS) v loňském roce sledovala významné posilování vlivu velkých podnikatelských skupin na ekonomické rozhodování státu. Ačkoliv svůj vliv prosazovaly legální cestou, významně zasahoval ekonomické zájmy Česka, uvedla dnes kontrarozvědka ve výroční zprávě za rok 2016. V souvislosti s aktivitami, které ohrožují významné ekonomické zájmy země, předala v minulém roce BIS policii a státním zástupcům zhruba o polovinu víc případů než o dva roky dříve.

BIS v kapitole o ochraně významných ekonomických zájmů kladně hodnotí efekt nově zřízeného registru smluv. Dodává však, že některé státem ovládané subjekty se předpis snažily účelově obcházet. „BIS zaznamenala případ, kdy státem vlastněná akciová společnost účelově emitovala veřejně obchodovatelné cenné papíry, aby naplnila výjimku ze zákonné povinnosti smlouvy zveřejňovat,“ stojí ve výroční zprávě.

BIS ve zprávě uvádí, že pokračovala řada trendů z předchozího roku. Stát se například potýkal s důsledky chybných rozhodnutí u zakázek na informační a komunikační technologie (ICT). „Veškeré ICT tendry narážely především na nedokonalé smlouvy z předchozích období,“ stojí ve zprávě. Smluvní mezery podle BIS používali současní dodavatelé k tomu, aby mařili pokusy vypsat otevřenou soutěž a nutili prodloužit dříve uzavřenou smlouvu.

BIS konstatuje, že k těmto obstrukcím používaly společnosti třetí strany, aby chránily svou reputaci. „Například se snažili motivovat jinou společnost, aby napadla rozhodnutí investora,“ uvádí zpráva. Někteří zadavatelé mají podle BIS navíc problém vypsat zakázku tak, aby ji neúspěšní soutěžitelé nemohli úspěšně napadnout.

V případě státem ovládaných společností, které místo zákona o veřejných zakázkách mohly postupovat například podle vlastního vnitřního předpisu, BIS popsala několik konkrétních případů, kde se nedodržování vnitřních norem stalo „etablovaným systémem, který vedl ke značným ztrátám“. „Podmínkou existence takového systému byla vždy vědomá, pasivní či aktivní, účast osob z vyššího managementu a více či méně dysfunkční kontrola vykonavatele akcionářských práv,“ uvádí zpráva.

BIS také upozorňuje na rozpory mezi ekonomickou výhodností zakázek a bezpečnostními zájmy. „Typickým příkladem je bezpečnost státních ICT systémů, kdy pro určité dodavatele není problém naplnit formální bezpečnostní požadavky pro účast v tendru, ačkoliv jsou jasně spojeni s relevantními bezpečnostními riziky,“ uvádí. V ICT sektoru i mimo něj takovou situaci pozorovala tajná služba u společností z Číny či Ruska.

Kontrarozvědka také upozorňuje na rostoucí nebezpečí ovlivňování veřejného mínění zkreslenými informacemi s cílem získat ekonomický prospěch na úkor státu. Legální i nelegální snahy ovlivňovat kroky různých orgánů pozorovala nejčastěji u institucí se vztahem k energetice, dopravě, zdravotnictví a finančnímu sektoru.