NÁZORY / Asi jen těžko bychom hledali někoho, kdo nikdy neslyšel o bitcoinu. V médiích se objeví zprávy o těchto digitálních penězích vždy, když jejich cena dramaticky stoupne nebo klesne. Není to náhoda. Cena je největším marketingovým nástrojem bitcoinu, už proto, že jako decentralizovaný projekt digitálních peněz nemá žádného CEO ani marketingové oddělení.

Projektů snažících se o vytvoření digitálních peněz tu před bitcoinem již pár bylo. Neuspěly. Jejich zásadním problémem byla centralizace. Předurčeny k neúspěchu byly ze samotné definice státních/národních měn, která říká, že jde o „peníze s nuceným oběhem“. Provozovat jiné než státem vnucené peníze na území konkrétního státu bylo (a je) považováno ve většině zemí světa za porušení zákona. Takže pokud nějaký softwareový developer vytvořil digitální peníze, které sám spravoval, tak u jeho dveří dříve či později zaklepali pánové, kteří ho odvezli do vyšetřovací vazby, převzali kontrolu nad správou takových peněz a celý projekt ukončili jako nelegální.

Pak ale přišel Satoshi Nakamoto (dodnes není zcela jasné, zda jde o pseudonym konkrétní osoby, či o skupinu osob) se svým konceptem decentralizovaného platebního systému s názvem bitcoin. Systémem, který nemá žádnou budovu, kde by sedělo vedení, kam by mohli nějací pánové přijít a celou „firmu“ zavřít.

Vítejte ve světě, kde každý z uživatelů platební sítě bitcoin má naprostou svobodu v rozhodování, za co svůj bitcoin utratí. Naprostou svobodu logicky spjatou i se stoprocentní zodpovědností za správu svého jmění. Vítejte ve světě bitcoinu!

Bitcoin vs. státní peníze

Pro lepší pochopení toho, proč a čím je platební síť bitcoin tak unikátní, nabízíme trochu ekonomické teorie. Zde jsou vlastnosti, které mají, nebo spíš by měly mít peníze, aby byly kvalitním prostředkem směny:

• Durabilita (fyzická odolnost v čase)
• Dělitelnost (lépe spíš škálovatelnost)
• Rozpoznatelnost
• Přenositelnost
• Udržitel hodnoty

Vynechme projekty dávné minulosti, kdy si lidé platili solí, mušlemi, korálky a jinými překonanými platidly, a zaměřme se na vlastnosti současných peněz v porovnání s vlastnostmi bitcoinu.

Durabilita – remíza 1:1
V současnosti, kdy je většina státních peněz evidovaná komerčními bankami digitálně, je jejich odolnost bezproblémová a i bankovky se dnes vyrábějí z poměrně odolných materiálů.

Bitcoin je plně digitální a je evidován na desetitisících počítačích po celém světě.

Dělitelnost – remíza 1:1
Pro menší částky nám slouží hotovost nebo digitální platby například pomocí platebních karet, pro částky větší pak bankovní převody.

Bitcoinové platby jsou vždy digitální, a tak na velikosti transakce vůbec nezáleží. Bitcoinem můžete zaplatit jak jedno pivo v hospodě (mimochodem, opravdu to dnes v ČR jde na více než tisíci místech), tak si za něj koupit třeba garáž nebo dům.

Rozpoznatelnost – remíza 1:1
Garantem toho, že ze svého účtu v internetovém bankovnictví platíte platnými penězi, je pro vaše okolí vaše banka. V případě hotovosti jsou bankovky opatřeny mnoha bezpečnostními prvky, aby byly lehce ověřitelné a těžko padělatelné.

U bitcoinu je pravost vašich mincí zajištěna kryptograficky stoprocentním konsenzem všech účastníků v síti. V případě, že by se například jeden účastník sítě snažil své mince utratit dvakrát, ostatní účastníci v síti (tzv. uzly) by takovou dublovanou transakci odmítli a „zahodili“ jako neplatnou.

Přenositelnost – 3:1 pro bitcoin
Hned úvodem špatná zpráva: Vaše peníze na bankovním účtu nejsou vaše. Číslo, co se nazývá zůstatek, je ve skutečnosti výše vaší pohledávky za bankou a to je ten transakční problém. Může se vám stát, že „vaše“ banka odmítne transakci uskutečnit nebo ji zadrží do doby, než jí zodpovíte otázky týkající se např. původu peněz. Ano, existují zákony proti praní špinavých peněz, ale může se vám to stát i s pár set dolary odeslanými třeba z Panamy. Dalším transakčním omezením jsou hotovostní operace, tedy dostupnost hotovosti, kterou byste chtěli vybrat ze svého bankovního účtu. Zkrátka nejste pány svých vlastních peněz.

A co bitcoinové transakce? Odpověď asi tušíte. Žádný prostředník, žádné komplikace. Částku v bitcoinu odešlete ze svojí peněženky kamkoli na světě třeba v neděli ve tři ráno v řádu minut, třeba do Súdánu.

Udržitel hodnoty – 5:0 pro bitcoin
Pokud nepatříte mezi fanoušky půjček, ale chtěli byste se vrátit do doby, kdy bylo normální si na výdaje nejdříve naspořit, tak bitcoin by pro vás mohl být tou správnou cestou.

Pryč jsou doby, kdy peníze byly podloženy nějakým vzácným aktivem, typicky nejčastěji zlatem, jehož jednou z vlastností je vzácnost. Nepodložených, tzv. fiat peněz si vlády za pomoci centrálních bank mohou různými způsoby „vytisknout“, kolik chtějí. Neustálým zadlužováním státu i jednotlivců v systému vzniká stále více peněz a zvyšuje se tzv. peněžní zásoba. Pokud do ekonomiky, kde se vyrábí stále stejně, kde je stejné množství služeb a kde je stále stejná produktivita práce, vypustíte více peněz, tak jen naředíte hodnotu peněžní jednotky a tím snížíte její cenu. Zjednodušeně řečeno, za větší množství peněz si koupíte stále stejné množství zboží a služeb – prostě stoupnou ceny.

Monetální nastavení sítě bitcoin je zcela odlišné. Základní charakteristikou bitcoinu je kromě decentralizace také předem dané maximální množství „mincí“, které budou v oběhu. Jeho peněžní zásoba je bitcoinovým protokolem zastropována na množství 21 milionů „mincí“ a již dnes je většina bitcoinu (přes 94 %) v oběhu. Jediným alespoň částečně srovnatelným udržitelem hodnoty je zlato. Proto se o bitcoinu často hovoří jako o digitálním zlatu. Ve své předem dané vzácnosti je bitcoin naprosto unikátní, nesrovnatelný s jinými penězi nebo aktivy a má potenciál měnit chování výrobců i spotřebitelů v mnoha ohledech.