Jiří Ovčáček se rozhodně nedá popsat jako nevýrazná osobnost, své role mluvčího prezidenta republiky se od začátku ujal s vervou trojjediného. Není tak pouze mluvčím, který prezentuje stanoviska prezidenta, je i jejich ochráncem. Brání samotného prezidenta jako lev. Vstupuje mnohdy do předem prohraných bitev, ze kterých si odnáší rány posměšků. Blázen, řekli by jedni nevěřícně kroutíce hlavou. Znovu a znovu obléká zbroj, nabrousí svůj jazyk a připraví argumenty do děla. Pojďme se podívat na bitvy Jiřího Ovčáčka: „Za prezidenta a jeho rodinu!“

Ovčáček v DVTV

V DVTV 21. 11. 2015 proběhla bitva o „omezení“ pití prezidenta Miloše Zemana. Bitva o slovíčko „omezil“ byla skutečně dlouhá. Ovčáček se dostal do protiútoku a divák čekal na odpověď marně. A jak je to tedy s tím pitím prezidenta a co když vlastně pije Veselovský?

Ovčáček: Je pravdou, že pan prezident tyto věci omezil za prvé, za druhé…

Veselovský: Omezil pití?

Ovčáček: Já bych to nenazval omezil pití.

Veselovský: Počkejte, bavíme se o alkoholu.

Ovčáček: Ano, ale to je taková…

Veselovský: Sám (Miloš Zeman) říkal, že vypije šest skleniček vína a tři panáky. Vy říkáte, že to omezil. Takže omezil pití?

Ovčáček: Ten termín používáte vy, já si myslím, že v souvislosti s panem prezidentem používat termín „omezil“ pití, já bych řekl…

Veselovský: Tak jak byste to řekl?

Ovčáček: Já bych řekl, že pan prezident dodržuje dietní režim, který mu byl doporučen.

Veselovský: Tak abych si to ujasnil, pije alkohol?

Ovčáček: (chvíle ticha) To je zajímavá otázka. A vy pijete alkohol?

Veselovský: Jsem já prezident?

Ovčáček: Ne, já se vás ptám?

Veselovský: Pije prezident alkohol?

Ovčáček: To je zajímavá otázka. Na to vám mám odpovědět ano, nebo ne, nebo chcete vědět co přesně?

Téměř o rok později, stejné bojiště DVTV (2. 11. 2016), Veselovský začíná dotazem: Lžete, pane mluvčí? Na jasně pronesenou otázku mluvčí odpovídá naprosto neotřesitelně „Nikoliv!“

Veselovský: Nikdy nelžete?

Ovčáček: Nemám důvod. Proč bych to dělal? (…)

Veselovský: Ptám se jen na to, jak nakládáte s informacemi, a jestli se někdy může stát, že možná nevědomě někdy napíšete nebo řeknete nepravdu?

Ovčáček: To se v žádném případě stát nemůže (…).

Později v rámci rozhovoru se Veselovský ptá na pozdní přílet prezidenta Miloše Zemana na pohřeb bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Zajímá ho, proč uvedl několik verzí „Bylo to špatné počasí, protivítr, špatná práce slovenského prezidentského protokolu (…)“.

Ovčáček: „(…) Mojí chybou bylo, a za tu jsem se omluvil a omluva přece není nic špatného, že jsem vinil řízení letového provozu z neznalosti věci. Ale nebyla to lež, byla to mýlka, za kterou jsem se omluvil, pane redaktore. Já nemám problém se omluvit, když se dopustím křivdy. To je slušnost.“

V rámci obrany prezidenta se tedy Ovčáček dopouští mýlky, ale ne lži, protože se nikdy nedopouští nepravdy, dokonce ani z nevědomosti. A to už je opravdu umění boje.

Jak to tedy s tou trojjediností, jak poznáme, kdy mluví Ovčáček a kdy je přepnut do módu, kdy jeho ústy promlouvá prezident?

Ovčáček: Já myslím, že citliví lidé to poznají. Když to pozná široká veřejnost, tak by to mohli poznat i novináři.

Nutností je poznat i nepřátele Hradu. Kdo je to tedy „pražská kavárna?“

Ovčáček: (…) Já za pražskou kavárnu považuji lidi, kteří neuznávají druhý názor, kteří prostě nechtějí, aby zaznívaly názory druhých. Já nemám problém, aby zaznívaly kritické názory, ale mám právo se proti nim ozvat. Pražská kavárna uznává jenom jeden jediný názor – svůj. Diskuse nepřípustná.

Za prezidenta i jeho čest Jiří Ovčáček stále hledá i (ne)existující článek Ferdinanda Peroutky.

Veselovský: Stále ho hledáte?

Ovčáček: Stále ho hledám.

Veselovský: Nebylo by jednoduše gentlemanské, kdyby prostě na začátku byla omluva?

Ovčáček: Ale pan prezident se několikrát, dokonce i v přímém přenosu omluvil za to, že se článek nepodařilo nalézt… To jestli (článek) existuje, nebo neexistuje ještě nebylo jasně řečeno, proto pátrám dál. (…)

Pan prezident je přesvědčen o existenci toho článku. Hledám dál!