Jan Hamáček při startu krajské volební kampaně v roce 2020 FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V polovině března dorazí do Česka poslední várka antigenních testů čínského výrobce Lepu Medical, nakoupených v režii ministra vnitra Jana Hamáčka. Výběr netransparentního dodavatele nyní prověřuje policie a další státní orgány. Mezitím vyšlo najevo, že stejné testy v Rakousku selhaly.
Skandální příběh dodávky 3,6 milionu čínských antigenních testů za 237,5 milionu korun schránkovou firmou Tardigrad International Consulting pokračuje. Původně byly tyto testy určeny pro školy, jenže nepříznivý vývoj epidemie koronaviru zkřížil vládě plány. Postupný návrat žáků do škol od 1. března se nekoná. Školní výuka se neobnovuje, naopak se na neurčito hermeticky uzavírá ve všech stupních.
Neprůhledný vítěz nesplnil podmínky
Zatím budou tyto dodávky využity k povinnému testování ve státní správě a firmách, přičemž další nákup 7,65 milionu testů pro veřejný sektor zajistí Správa státních hmotných rezerv. Takové je prozatímní vyústění konfliktu ve vládě, který se strhl kolem výsledků tendru, přičemž premiér Andrej Babiš ho chtěl původně zrušit.
Vláda zaspala s výběrem dodavatele neinvazivních antigenních testů do škol, a proto ho komise pod patronátem ministerstva vnitra vybírala na poslední chvíli ve zrychleném řízení, které umožňuje nouzový stav. Zatímco čínský výrobce Lepu Medical byl znám předem, ostrý souboj se odehrál o distributora testů, ačkoli rakouská vláda nakupovala stejné výrobky napřímo bez prostředníka.
Hamáčkova komise nakonec vybrala z devíti uchazečů eseróčko s vkladem 1000 korun s neznámými vlastníky, které nesplnilo zadávací podmínky soutěže. Firma neplnila ani zákonnou povinnost zveřejňovat účetní závěrky, takže nebylo možné ověřit její finanční způsobilost, jak požadovaly zpravodajské služby.
Čtvrtmiliardový byznys dostala neprůhledná společnost bez zkušeností s dovozem zdravotnického materiálu, kterou založily dominikánské občanky podezřelé z praní špinavých peněz. Sídlí ve skotském Edinburghu na adrese, kde je registrováno 797 firem. Od svého vzniku v roce 2016 je ve ztrátě 12 milionů korun, v roce 2019 měla obrat jen 6 milionů.
Výběr firmy pod drobnohledem
To všechno nejsou zrovna důvěryhodné reference pro velké obchody se státem, i když se Jan Hamáček tváří, že je všechno v pořádku. Bude mít co vysvětlovat, jelikož podezřelou zakázku začaly prověřovat policie, antimonopolní úřad, Finanční analytický úřad a ministerstvo financí, což mimochodem nesvědčí o vřelých vztazích ve vládní koalici.
Pochybnosti kolem vítěze tendru mezitím narůstají. Nejprve vyšlo najevo, že se společností Tardigrad International Consulting začal zabývat Finanční analytický úřad (FAÚ) ministerstva financí. Není totiž jasné, kdo ve skutečnosti zaplatil první dodávku testů z Číny, i když současná jednatelka firmy Monika Jírovcová hovoří jinak.
„Prověrkou transakcí nebyla zjištěna odchozí ani zahraniční platba, ani přímá do Číny, ani jiná zahraniční platba z účtu uvedené společnosti, která by jednorázově či v součtu odpovídala plnění za nákup antigenních testů cca 60 milionů korun,“ zjistil FAÚ podle serveru Seznam Zprávy.
Obchod vyšetřuje policie
Zakázku začala na základě trestního oznámení podaného na Vrchní státní zastupitelství v Praze prověřovat i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Mohu pouze sdělit, že náš útvar se touto věcí zabývá. Více informací však poskytovat nebudeme,“ potvrdil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
Tendr je pod drobnohledem i resortu Aleny Schillerové. Ministerstvo financí po vnitru požaduje doložit všechny podklady při výběru dodavatele na antigenní testy, včetně vysvětlení, jakým způsobem byla společnost Tardigrad prověřována.
Dodávku čínských antigenních testů bude řešit i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na základě podnětu firmy, která nebyla oslovena s nabídkou účasti v tendru. Takových firem bylo víc. Stát z nejasných důvodů vyřazoval možné kandidáty, ignoroval další nabídky, a dokonce ani neinformoval některé vybrané společnosti o podmínkách tendru.
České firmy stranou
Ministerstvo školství přitom původně počítalo s tím, že by neinvazivní testování studentů vracejících se do škol prováděly české firmy, přičemž v úvahu by přicházeli čtyři výrobci testů ze slin nebo stěru z nosu: Intellmed, Diana Biotechnologies, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a GeneSpector.
O tyto testy nakonec stát při konečném výběru neprojevil zájem, stejně jako o kvalitní německé a korejské výrobky. Už 10. února, tedy před rozhodnutím výběrové komise, ministr Hamáček oznámil, že okopíruje rakouský model testování Lepu Medical.
Tyto testy jsou sice na trhu nejlevnější, ale neoplývají vysokou kvalitou, takže nemohou naplnit očekávání seriózního zjištění rozsahu pozitivně testovaných na covid. O tom se nyní přesvědčili Rakušané, kteří nyní chtějí testování ve školách upravit. Ukazuje se totiž, že čínské antigenní testy, na rozdíl od spolehlivějších neinvazivních PCR testů, ke kontrole šíření koronaviru nestačí.
Nákaza v Rakousku v posledních dnech pozvolna sílí a zdaleka největší nárůst počtu nakažených je právě mezi školáky a jejich rodiči. Přírůstky jsou přitom řádově větší, než kolik zvládnou odhalit testy, což prokazuje jejich nízkou efektivitu, řekl deníku Echo24 bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch.
Odstrašující příklad
V Rakousku mezitím zjistili, a potvrdila to i univerzitní studie v Barceloně, že účinnost těchto čínských antigenních testů je jen 45 procent.
„Rakousko dojíždí na nekvalitní antigenní testy, kterých se i u nás objevuje obrovské množství. Pak celý projekt masivního testování ztrácí smysl. S tím musíme urychleně něco dělat,“ vyzývá europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Ministerstvo zdravotnictví by podle něj mělo antigenní testy certifikovat. „S fake testy situaci opravdu nezvládneme!“ zdůraznil.
Podobný efekt přitom může vyvolat použití těchto testů ve firmách, z čehož by se vláda měla poučit. Hamáčkův nákup nekvalitních čínských testů přes neprůhlednou firmu patrně v roli „bílého koně“ by měl sloužit minimálně jako odstrašující příklad, pokud při něm nebyl spáchán trestný čin.
