Ministr zdravotnictví Jan Blatný představil protiepidemický systém (PES), kterým by se měla řídit vláda při schvalování opatření spojených s koronavirem. Jeho pravidla jsou tak striktní a nejasná, že fakticky znamenají udržení nouzového stavu dlouhou dobu se značnými dopady na podnikání.

Dále čtěte

Vyvíjejí se špatně statistiky o úmrtí na covid? Prostě je utajíme, navrhují poslanci ANO

Poslancům zdravotnického výboru za hnutí ANO se nelíbí zveřejňování údajů o úmrtí na covid-19. Je prý extrémně depresivní. Nápad zaujal…

Pokud měl někdo ze zpráv provládních médií dojem, že se situace v boji s koronavirem zásadně láme kvůli poklesu „magického“ reprodukčního čísla R na hodnotu 0,8, signalizující ústup epidemie, z omylu ho vyvedl systém PES ministra Blatného. Jeho pravidla jsou tak přísná a netransparentní, že vytvářejí nejistotu do budoucna (nejen) pro mnoho sektorů podnikání.

Nouzový stav na věčné časy?

Protiepidemický systém představuje nový „semafor“ pěti stupňů míry rizika, k nimž je přiřazena sada restrikcí. Tato rizika se budou vyhodnocovat a upravovat podle aktuální situace. Co je však zásadní, všech pět pásem rizika, znázorněných v tabulce s maticí opatření, vyžaduje trvání nouzového stavu.

Tento princip je těžko pochopitelný, protože v praxi znamená bianco šek vládě pro prodlužování nouzového stavu. Tak, jak je představený, znamená existenční ohrožení pro tisíce firem a provozoven obchodu, služeb a dalších oborů postižených restrikcemi.

„Nouzový stav na věčné časy a žádný návrat do normálu. Nebo někdo z vás z ní dokáže vyčíst, za jakých podmínek budou hospody, sport a kultura bez omezení?“ komentoval tabulku ministra Blatného vedoucí Sekce správy daní Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek.

Není totiž jasné, jakým způsobem má být nouzový stav ukončen. I nejmírnější pásmo vyžaduje výrazná omezení pro firmy zasažené vládními restrikcemi.

Hrozí konec řady firem

Velmi ostrou reakci si Blatný vysloužil od podnikatelských asociací. „Parametry protiepidemického systému znemožní základní ekonomické fungování celých sektorů ekonomiky v řádu mnoha dalších měsíců. Tento stav povede k hlubokému propadu ekonomické aktivity, faktickému konci řady firem a živnostníků a významnému propouštění zaměstnanců,“ varuje Hospodářská komora.

Komora odmítá požadavek na trvání nouzového stavu i u nejnižších stupňů. „To v praxi znamená, že vláda předpokládá udržení nouzového stavu v řádu mnoha měsíců, což považujeme za naprosto nepřijatelné.“

Stejně tak podle ní není vůbec zřejmé, při jakých počtech pozitivně testovaných či počtech hospitalizovaných se závažnými komplikacemi v nemocnicích nastupuje ten který režimový stupeň. „To popírá avizovaný transparentní systém, ve kterém si každý občan a podnikatel bude moci jednoduše predikovat postup regulačních opatření,“ uvádí komora.

Nedostatečná podpora podnikání

Přitom platí, že řada oblastí podnikání, především ze sektoru obchodu a služeb, je již měsíc zcela uzavřená, některé segmenty ekonomiky prakticky od jara. Podpora státu zvláště malým podnikatelům a jejich zaměstnancům je zároveň v řadě případů nedostatečná, pomalá, administrativně náročná. Na současné kompenzační programy řada podniků už dnes vůbec nedosáhne.

To se odehrává v situaci, kdy vláda ve druhé vlně epidemie čínského viru snížila státní pomoc živnostníkům. Na rozdíl od jara jim není umožněn souběh kompenzačního bonusu ve výši 15 tisíc korun měsíčně s ošetřovným či různými dotačními programy Covid a Antivirus.

Dále čtěte

Třídní boj odboráře Dufka. Přeje živnostníkům poškozeným krizí, aby zkrachovali

Odborového předáka Bohumíra Dufka netrápí, když zkrachují desítky tisíc malých podnikatelů v pohostinství, cestovním ruchu a dalších službách poškozených krizí.

Vláda zároveň živnostníkům neodpouští minimální odvody sociálního a zdravotního pojištění, takže si nově vezme třetinu bonusu zpět. Podnikateli, jemuž zakázala vydělávat, ponechá almužnu, která nestačí ani na úhradu životních nákladů, natož fixních nákladů a ušlých tržeb. Nedomyšlenost, nebo úmysl?

„Jestliže stát bude trvat na dnes představeném modelu, je nepochybné, že bude muset podporu podnikatelů a jejich zaměstnanců výrazně posílit. Podnikatelé přitom už nechtějí být závislí na státní podpoře. Chtějí, aby jim vláda rozvázala ruce tak, aby mohli alespoň trochu normálně fungovat. Lepší, než vydávat prostředky ze státního rozpočtu na podporu podnikatelů, je umožnit podnikatelům obnovit jejich ekonomickou aktivitu,“ uzavírá Hospodářská komora.

Nejisté vyhlídky

Podobné výhrady mají i další podnikatelské asociace. Co znamená Blatného systém PES v praxi? Povede k závislosti tisíců firem a jejich zaměstnanců na státní podpoře po mnoho měsíců, nebo kvůli nejistým vyhlídkám ukončí podnikání. Mnozí nemohou tušit, zda se jim vyplatí otevřít zavřenou provozovnu, když vláda může kdykoli přitvrdit.

Ministr Blatný zatím svoje předsevzetí neplní. Podnikatelé považují za velkou chybu, že protiepidemický systém, který bude mít dopad na životy lidí v celé zemi na dlouhou dobu, vznikal za zavřenými dveřmi bez diskuse s těmi, kterých se týká, a bez srozumitelného vyargumentování, proč jsou opatření nastavená právě takto.

Prymulův nástupce zatím neplní slib větší otevřenosti ani ve zveřejňování dat, podle kterých vláda schvaluje nebo ruší protiepidemická opatření. To bylo naposledy patrné u návratu dětí prvních a druhých tříd základních škol od 18. listopadu.

Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tento krok sice vítá, ale dlouhodobě požaduje, aby ministerstvo zdravotnictví ukázalo analýzy, jak se virus ve školách šíří a na jakém základě rozhoduje.

„Ta data stále nemáme. Ministr Blatný hovořil o studiích ze zahraničí, které jsou podle něj nepoužitelné, ale jiné analýzy nepředložil. Slovy ‚věřte mi, propočítali jsme to‘, mě úplně nepřesvědčil a důvěru si nezískal,“ řekla Mazancová. A tak je to u nás v koronavirové době se vším, nejen se vzděláváním.