Ministr zdravotnictví Jan Blatný před měsícem představil protiepidemický systém PES, který měl vnést jasno a řád do boje s covidem-19. Nyní ho odpískal se zdůvodněním, že se stal obětí vlastního úspěchu. Představil nový model PSA, který „vylepšuje“ statistiky.

Když 13. listopadu zveřejnil ministr Blatný protiepidemický systém PES, prezentoval ho jako klíčový nástroj strategie pro řešení koronakrize.

„Hlavním cílem nového hodnocení PES je především zvýšit čitelnost a predikovatelnost aktuální epidemiologické situace. Chceme, aby veřejnost měla představu, jaká je situace v jejich kraji a zda se mají připravit na rozvolňování nebo zpřísňování zavedených opatření. Do skóre budou zabudovány pouze parametry, které si může každý občan vyhodnotit a spočítat z dostupných dat,“ uvedl tehdy Blatný.

PES nebyl vytvořen dobře

Už v té době si PES vysloužil ostrou kritiku podnikatelských asociací, mimo jiné kvůli tomu, že předpokládá nouzový stav ve všech pěti stupních rizika. To neukazuje světlo na konci tunelu a zakládá problém s dlouhodobým zaškrcováním ekonomiky. Vláda se tabulkou neřídila od samého počátku a současný PES fakticky skončil návratem do čtvrtého stupně rizika, který se netýká obchodů a služeb.

Dále čtěte

Premiér Babiš sliboval zavřeným restauracím stoprocentní kompenzace. Realita je ale jiná

Premiér Andrej Babiš kritizuje ministry, že komunikují postup v koronakrizi, aniž je schválen ve vládě. Jejich vyjádření se často liší…

V této situaci zkritizoval současnou podobu PSA i Blatný, který tak bezděky přiznal vlastní neúspěch.

„Systém, který jsme přinesli, se paradoxně stal obětí svého úspěchu. Všichni jsme po něm volali. Byl vytvořen. Myslím si, že nebyl vytvořen dobře. Stal se něčím, čemu jsme začali věřit až příliš,“ reagoval na dotazy, jestli jeho rezort při rozhodování příliš neustupuje politickým vlivům. Tyto výhrady nejsou od věci, pokud dnes premiér Babiš význam PSA bagatelizuje a je podle něj potřeba řídit se „selským rozumem“.

Vylepšení antigenními testy

Ministr zdravotnictví představil nový model systému PES, který do procenta pozitivních testů, které u nás patří mezi nejvyšší v Evropě, započítává i antigenní testy. Tyto testy mají ovšem jinou vypovídající hodnotu než přesnější PCR testy.

Zahrnutí antigenních testů znatelně ovlivňuje celkové hodnocení systému PES, které je příznivější než současný stav. Tím, že ministerstvo zdravotnictví přidalo do výpočtu antigenní testy, snížilo celkovou průměrnou pozitivitu testů z 22,9 procenta na 16,6 procenta.

„Pokud bychom vyhodnotili skóre v rámci protiepidemického systému PES se všemi testy (antigenními i PCR) k dnešnímu dni, tak je Česká republika ve čtvrtém stupni pouze třetí den,“ uvedl Blatný.

V praxi to znamená, že se index rizika snížil na 61 bodů a je pouhý bod od třetího stupně, přičemž původní hodnota na bázi PCR testů je 66 bodů. Zavedení nového výpočtu tak až příliš nápadně navozuje snahu vlády „vylepšovat“ statistiky v zájmu „pružnějšího“ rozhodování o protiepidemických opatřeních.

Autoři PSA proti

S tímto přístupem nesouhlasí autoři původního modelu PES. „To je nesmysl. Index rizika nebyl kalibrován na plošné testování včetně antigenních testů, ale na PCR testy,“ reagovala pro Deník N matematička Lenka Přibylová.

Původní matematický model systému PES s antigenními testy nepočítá. Zatímco testy PCR se využívají především u pacientů s příznaky či lidí s rizikovým kontaktem, antigenní se využívají plošně. Expertům tedy primárně nejde o to, že tyto testy jsou méně přesné, ale především o způsob využívání.

„Rekalibrace je možná, ale není to jednoduchý úkon a rozhodně nelze přičíst plošné antigenní testy k PCR testům. Nevím, jak to vnímá ministr, ale veřejnost to dle dnešních titulků a článků evidentně vnímá tak, že index rizika je vlastně menší. Není,“ tvrdí Přibylová a dodává, že „rozhodně není pravda, že by riziko nyní bylo nižší“.

Vymstí se to

Prosté přičtení antigenních k PCR testům považuje za chybu i člen epidemiologické skupiny ministra zdravotnictví Roman Chlíbek. Podle něj je správné, že ministerstvo využívá ve svých výpočtech oba dva druhy testů, systém by to však měl zohlednit.

Blatný se na tiskové konferenci ohradil proti kritice, že jde o „ohýbání psa“. Podle autorů původního výpočtu k tomu ale dochází. „Kolega Kulveit to hezky přirovnal k přepsání tachometru. Rychlost vozu je stejná, ale vymstí se to,“ doplňuje Přibylová.

Celý manévr s dvojím systémem PES je pravým opakem toho, co sliboval ministr Blatný. Situace nebude čitelnější a předvídatelnější, ale naopak se ještě více zamlží a znepřehlední. Téměř to vypadá, že nejde o další díl seriálu neschopnosti vlády, ale o záměr, aby mohla lépe manipulovat statistikami.