Ruský knižní svaz (RKS) zaslal výzvu předsedovi výboru Státní dumy pro informační politiku Alexandru Chinštejnovi. Činitelé chtějí objasnění, zda obsah některých děl ze seznamu klasické literatury a ze školních osnov neobhajuje popírání rodinných hodnot. Jejich snaživost lze vzhledem k tomu, jaká atmosféra v Rusku panuje, jistě pochopit. Za porušení zákonů chránících tradiční hodnoty hrozí finanční tresty.
Oficiální agentura TASS má dopis k dispozici a cituje z něj. Svaz tvrdí, že v poslední době obdržel mnoho žádostí od vydavatelů týkajících se „legislativních iniciativ ohledně šíření informací popírajících rodinné hodnoty a propagujících netradiční sexuální vztahy“.
„Vzhledem k širokému záběru zákona nejsou vydavatelé schopni nezávisle posoudit a vyloučit tituly knih, které by jej mohly porušovat. Přesto je důležité si uvědomit, že tvůrčí odvětví jsou pevně provázána – literatura je neoddělitelná od filmu i divadla a níže uvedené příklady děl mají filmové i divadelní zpracování,“ píše se v dopise.
Převedeno do srozumitelného jazyka se chce nejspíš říct, že nakladatelé se jaksi nedovedou orientovat v tom, co vlastně celá desetiletí (v některých případech déle než sto let) vydávají, a je potřeba se zeptat papalášů, jaký na to mají názor.
Jak hned uvidíme, hrůza z představy, že by vydali něco nesprávného, musí být značná. Svaz uvádí totiž příklady děl, která budí podezření. Jde třeba o úryvky z Bouře Alexandra Ostrovského, Na dně Maxima Gorkého, Tichého Donu Michaila Šolochova, Morfia Michaila Bulgakova, Lolity Vladimira Nabokova, Chrámu Matky Boží v Paříži Victora Huga, Homérovy Iliady a dalších. Svaz se také obává, že úryvky z románů Ivana Bunina a Thomase Hardyho by mohly spadat do kategorie „sexuální zneužívání“, pasáže z románu Fjodora Dostojevského Běsi by mohly být klasifikovány jako „svádění nezletilých“ a pasáž z románu Ivana Gončarova Oblomov jako „netradiční sexuální vztahy“.
„Vyjadřujeme připravenost ke konstruktivní interakci a společné práci,“ uvádí se v dokumentu. To je od nich pěkné, ale interakce bude nejspíš vypadat tak, že se dozvědí, co se nesmí.
Z nějakého důvodu se v seznamu zatím neocitl Starý zákon, kde se to pasážemi, které by si mohl někdo vyložit jako popis „netradičních sexuálních vztahů“, dost hemží. Zmíněnou Lolitu od Nabokova ještě jako kontroverzní pro některé kruhy chápeme, po vydání se o ní diskutovalo i na Západě. Pokud jsou ale sprostí podezřelí i Homér, Dostojevskij a Gorkij, vypadá ten dopis skoro jako parodie, které má téma cenzury a bdění státu nad mravností zesměšnit. Co je parodie a co je míněno vážně, můžeme dnes v moskevské říši občas rozlišit dost obtížně. Pokud to takhle bude pokračovat, bude bez rizika možné vydávat už nejspíš jen matematické tabulky a Putinovy projevy. Projevy raději až z posledních let, v těch dřívějších by se možná nějaké závadné pasáže o svobodě a demokracii daly najít.
Zmíněný politik Jednotného Ruska Chinštejn dal na vědomí, že ruská vláda kladně reagovala na návrh zákona o správní odpovědnosti za propagaci netradičních sexuálních vztahů a pedofilie. Údajná propagace by se trestala pokutou až 200 000 rublů pro občany a až čtyři miliony rublů pro právnické osoby, pokud by byl přestupek spáchán online nebo prostřednictvím médií. (Ke konci loňského roku byl v Rusku průměrný plat asi 56 tisíc rublů měsíčně, přibližně tedy 16 tisíc našich korun. Na tuto výši ale většina Rusů nedosáhne.) Na pondělí 17. října se ve Státní dumě plánovalo parlamentní slyšení o zákazu propagace netradičních sexuálních vztahů v Rusku.
U poslance Chinštejna je ale jakákoli přihlouplá iniciativa ve správných rukou. Na konci prosince se na Telegramu zasnil, koho všeho by mělo být možné zbavit státního občanství: „Rozšířil bych důvody pro odebrání ruského občanství. Aby bylo možné je odebrat i těm, kdo je získali narozením. Kolikrát posloucháš vyjádření našich opozičníků a říkáš si: k čemu je vám ruský pas, když nenávidíte svou zemi a svůj lid?“
Chytré, ale měl by si dát pozor na nezamýšlené důsledky. Prohnilá inteligence by se toho mohla chytit, začala by hanobit všelijaké hodnoty, a jak by byla zbavena občanství, odmítla by narukovat. Místo boje proti nacistům a banderovcům by si bezhodnotoví neobčani seděli doma, čekali na deportaci na dekadentní Západ, četli by si Homéra a vlastenci by se zatím brodili blátem na ukrajinských pláních a zavlažovali by je svou krví. Tohle se bude ještě muset nějak domyslet.