Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Poté, co ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo paragrafové znění návrhů redefinice znásilnění, se proti němu vznesla vlna kritiky. Stojí v něm totiž, že pachatel bude potrestán „odnětím svobody nebo peněžitým trestem“, a to i ve vážnějších případech. Podle ministerstva úprava nestanoví, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty, naopak umožňuje, aby i v těchto případech mohly oběti uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy. Podle některých politiků to ale z formulace nevyznívá.
Ministerstvo spravedlnosti v rámci právní úpravy definice znásilnění počítá také s tím, že za sexuální trestné činy budou soudy moci v širší míře ukládat peněžité tresty. Vyplývá to z navrhovaných paragrafových znění obou variant nové definice znásilnění, které úřad zveřejnil na svém webu.
Ministerstvo vytvořilo dvě varianty novely trestního zákoníku v souvislosti se slibem, že připraví řešení trestního postihu nesouhlasného pohlavního styku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je představil na tiskové konferenci minulý týden. Paragrafové znění obou variant ale zveřejnilo ministerstvo až o několik dní později.
První varianta ponechává definici stejnou, jako je stávající – tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí – a vznikne navíc trestný čin nesouhlasný styk. „Budou tak postihovány případy, kdy není užito násilí, ani není oběť ve stavu bezbrannosti, ale s pohlavním stykem nesouhlasí nebo nesouhlas neprojeví z důvodu silného úleku či překvapení,“ uvedl ministr.
Druhou variantou je redefinice znásilnění tak, že namísto projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. Méně závažné sexuální praktiky založené na násilí nebo na zneužití bezbrannosti by pak měly podle ministra být vyčleněny do nového trestného činu sexuální útok. O tom, že by byl k pohlavnímu styku zapotřebí aktivní souhlas, ministerstvo neuvažuje.
Krátce po zveřejnění variant se začalo diskutovat například o hranici bezbrannosti, která by stanovila tzv. znásilnění z podstaty. Tu ministerstvo navrhlo na pět let věku, podle některých odborníků a politiků je to ale málo. Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) bude proto navrhovat posunout hranici na 12 let, jak sdělila deníku FORUM 24.
V paragrafovém znění obou variant ministerstvo uvádí, že pachatel bude potrestán „odnětím svobody nebo peněžitým trestem“. Od možnosti uložení peněžitého trestu ministerstvo upouští až v nejzávažnějších případech, kdy pachatel sexuálního trestného činu způsobí své oběti smrt.
Ministerstvo uvedlo, že navrhovaná úprava nemá stanovit, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty. „Navrhovaná úprava v žádném případě nestanoví, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty. Úprava jen umožňuje, aby i v těchto případech mohly oběti uspokojit svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy jednodušší cestou, a to z výtěžku z uloženého peněžitého trestu. Tím dochází k výraznému posílení práv obětí na dosažení náhrady újmy,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti deníku FORUM 24.
„Požadavek na rozšíření možnosti uložit peněžitý trest u těchto trestných činů v širším okruhu případů vzešel z diskusí odborné skupiny, kdy tento požadavek uplatnili dokonce sami advokáti zastupující oběti, neboť uváděli, že pro oběť je žádoucí uložení peněžitého trestu uložit i v těchto případech, protože oběť má pak jednoduší cestu, jak uspokojit svůj nárok na náhradu způsobené újmy prostřednictvím zákona č. 59/2017 Sb. z výtěžku z uložených trestních sankcích. Absenci této možnosti hodnotili v neprospěch oběti. Právě z podnětu odborné veřejnosti tedy tento podnět vzešel,“ dodal.
Proti formulaci návrhu se začali rychle ozývat politici i lidskoprávní organizace. „Za mě budou paragrafová znění předmětem diskuzí, s návrhy se ještě seznamuji a finálně se o nich ještě budeme s poslanci bavit. Nicméně co se týče peněžitých trestů, vzhledem k tomu, jak závažný čin znásilnění je, nepovažuji peněžitý trest za adekvátní alternativu. Tím spíš nepovažuji za vhodné ani spravedlivé se moci z tak závažného činu pouze „vykoupit“,“ napsala deníku FORUM 24 poslankyně Klára Kocmanová (Piráti).
„To si děláte srandu? Ne, my advokáti nenavrhujeme peněžité tresty za znásilnění! My navrhujeme kromě trestu odnětí svobody i peněžitý trest, aby se z něj mohly uspokojit oběti, které uplatní nemajetkovou újmu! Sakra práce, znáte aspoň trochu právo?“ rozčílila se na twitteru advokátka a členka výboru pro práva LGBT lidí vlády Petra Naskosová. Dodala, že zveřejněná formulace tvrzení ministerstva neodpovídá.
„Pokud by peněžitý trest doplnil jiný druh trestu, tak tuto variantu určitě vítáme. Mohlo by to být prospěšné pro oběti, pokud by to pro ně zároveň znamenalo kompenzaci. Bylo-li by ale možné udělit jen peněžitý trest, považujeme to za zcela nepřijatelné, obzvlášť u sexuálních deliktů na dětech,“ sdělila ČTK Johanna Nejedlová z organizace Konsent.
I podle Urbanové je formulace nejasná a neříká, že má jít o odnětí svobody a k tomu peněžitý trest. „Ta formulace tak ale nehovoří. Já už asi stokrát napsala, že chápu, kam se tím kdo chtěl vydat, ale je to velmi nešťastně napsáno, není důvodovka zatím, to je pak těžký. Zastávat se toho nemůžu, když nevím, jak to bude v praxi fungovat. A ta praxe, to je pak kapitola sama pro sebe,“ napsala na twitteru.
