KOMENTÁŘ / Debata o zkrocení nebezpečného vývoje veřejných financí se nešťastně stočila na zvyšování daní. Hlavní podstatou snižování rozpočtových schodků je přitom šetření vládních výdajů.

Státní aparát nakynul za vlád ANO a ČSSD do rekordního objemu. Dramaticky stoupají počty státních zaměstnanců a mandatorní, tedy povinné vládní výdaje. Babišova vláda v době ekonomického růstu rozpustila všechny finanční rezervy, skokově navyšovala platy ve veřejném sektoru a valorizovala penze nad zákonnou mez.

„Zatímco dvacet zemí EU dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Největší podíl na nejrychleji se zadlužující ekonomice v EU neměl covid, ale rekordní růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů státu, jež pohltily ne­uvěřitelných 94 procent příjmů.

Zdroje jsou?

NKÚ ve shodě s mnoha domácími i zahraničními experty (OECD), doporučuje zásadní reformu výdajů, počínaje agendami zabezpečovanými státem. Totéž navrhuje skupina ekonomů NERV, ale i Eva Zamrazilová, jež loni ještě z pozice předsedkyně Národní rozpočtové rady naznačila, že to nebude snadné.

„Vláda je ve velmi nekomfortní situaci, protože veřejnost si za posledních několik let zvykla věřit tomu, že zdroje na přilepšení jsou. To, že tyto zdroje byly, jsou a budou na dluh, vadí jen malé části populace. Vláda musí dokázat přesvědčit občany o tom, že dluh je špatným pánem a nelze na něm budovat budoucnost,“ uvedla.

Každý, kdo dnes hovoří o snižování nakynutých státních výdajů, je vykreslován jako asociál. Zájmové skupiny pokyvují, že šetřit se musí, ale jen do té doby, dokud se šetření nedotkne jich osobně. Většinou chtějí naopak přidat.

Současná vláda je tak mezi mlýnskými kameny. Z jedné strany je tlačena destruktivními populisty, že Česko žene do bídy, z opačné strany domácími i zahraničními experty, aby se vrátila na trajektorii opuštěné Babišovou vládou…