Z Politického zápisníku Bohumila Doležala.

Podle průzkumu CVVM se u nás lidé obávají víc Islámského státu než situace na východě Ukrajiny (rozuměj soustavné ruské subverse vůči Ukrajině). Zajímavé jsou přitom dvě věci: za prvé, lidé si myslí, že obě krizové situace jsou větším ohrožením pro bezpečnost v Evropě a pro světový mír než pro Českou republiku. Rozdíly nejsou moc dramatické, ale jsou.

Myslím, že lidé poněkud přeceňují naši vitalitu. Svět to přežije určitě, Evropa asi taky, ale my to můžeme odskákat dost šeredně. Islámský stát znamená v první řadě nebezpečí pro Evropu jako pro celek, méně než pro nás, protože nejsme hned na ráně, jsme tak trochu „za bukem“ a můžeme se aspoň nějakou chvíli chovat vychcaně. Pokud ovšem budeme vycházet z tohoto zjištění, pak svým sobeckým a bezohledným postojem pomůžeme Evropu (EU) destabilizovat a ohrozit, ale sobě vůbec nepomůžeme – protože v tom případě budeme vydáni všanc ruským mocenským choutkám, proti nimž sami nemáme šanci se ubránit.

Čili – jedno nebezpečí je s tím druhým propojené, bezprostředním ohrožením je pro nás Rusko, a pokud nebudeme v jiných citlivých věcech (uprchlíci) solidární s Evropou (EU), a pokud budeme tak vnitřně rozložení a pokud bude u nás demokracie a politická stabilita tak vepsí, jako je teď, Rusko nás nemine. Je hanebné lézt dobrovolně a z blbosti do ruského chomoutu: a když to někdo dělá opakovaně dvakrát po sobě, pro to nenalézám slov.