Humanitární akce s přesunem 153 křesťanských uprchlíků z Iráku do ČR, kterou si u české vlády prosadili aktivisté z Nadačního fondu Generace 21, končí, jak se zdá, směšnou ostudou. Třetina (33 z 98) iráckých uprchlíků, kteří byli do ČR přemístěni, chce zase pryč: osmičlená rodina do Iráku (seniorům se strašně stýská), zbytek do Německa a do Švédska.

Ti lidé jsou trochu jako děti. Je zjevné, že si svůj pobyt v Evropě představovali jinak. Ti slušnější se rozhodnou vrátit se zpátky do vlasti, ti podnikavější (přesněji řečeno vychcanější) chtějí pokračovat v hledání Eldoráda ve vyhlášených evropských rájích, především ve Schlaraffenlandu Mutti Merkelové.

[ctete]53685[/ctete]

Plyne z toho jednak, že rozdíl mezi křesťany a nekřesťany se trochu přeceňuje (pomáhat je jistě třeba všem), za druhé, že tohle asi nebude ta pravá forma účinné pomoci.

Upřímně líto je mi v tomto případě vlády (tedy premiéra Sobotky a ministra vnitra Chovance) – byli v té věci mohutně taženi za nos. O něco méně líto mi je organizátorů. Nepochybuji, že to mysleli dobře (stejně jako Mutti Merkelová), ale zdá se, že se projevili tak trochu jako mamlasové (stejně jako Mutti Merkelová). Pověst hodného mamlase není zrovna to, co by člověku mohlo nějak zvlášť lichotit (v politice tuplem, což platí jen o Mutti Merkelové).

[ctete]53739[/ctete]

Líto je mi i uprchlíků, ale upřímně řečeno hlavně těch, kteří na takovéhle eskapády nemají a jsou vydáni strašidelným poměrům v rozvráceném Iráku. Těch je mi líto nejvíc. A je zjevné, že zrovna takhle jim asi moc nepomůžeme.

Mimochodem, aklimatizace v cizím prostředí je velmi obtížná věc. Nepřímo o tom svědčí jedna pěkná povídka A. P. Čechova: Úřednický generál (na Rusi měli kdysi státní úředníci vojenské hodnosti) se rozhodl, že bude vzdělávat svého podřízeného, úředníčka neustále nosem zabořeného ve svých lejstrech v evropských hodnotách. Pro začátek mu zapůjčil román Alexandra Dumase st. Tři mušketýři. Nešťastník se neodvážil si ho nepřečíst, ale během četby chodil jako tělo bez duše a pořád jen mumlal: „Ničemu nerozumím, jacísi cizozemci…“

Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.