O případu Altner nebudu vůbec psát. ČSSD, tedy přesněji řečeno Miloš Zeman, se advokátovi kdysi upsali jako Honza čertu kvůli „rodinnému stříbru“ (Lidový dům) a nakonec to dopadlo tak, jako to dopadá vždycky, když se někdo upíše čertu, pouze s tím rozdílem, že čert si nakonec nepřišel pro Zemana, ale pro Sobotku.

To, co kdysi ČSSD panu Altnerovi naslibovala, mi připadalo už tenkrát dávno obludně moc. Mezitím to mimo jiné díky čertově péči (ČSSD ovšem kooperovala) narostlo asi dvacetkrát.

Jistě, teď byla ČSSD právoplatně odsouzena. Měla by platit, a to nikoli snad s rizikem, nýbrž s jistotou, že vysouzené stamiliony okamžitě zmizí kamsi do panamského nenávratna a výsledek případného dovolání k Nejvyššímu soudu si sociální demokraté budou moci strčit za klobouk. Jenže podle zásady „padni komu padni“ rozsudek platí a basta.

Jenže pak je tu ještě úsloví Fiat justitia pereat mundus. ČSSD se v nejlepším případě zadluží na mnoho let dopředu. Stranu to nějak poškodí i v parlamentních volbách. Panu Babišovi se něco podobného stát nemůže. Svoje rodinné stříbro, Čapí hnízdo, má už docela v suchu, přišel k němu výrazně výhodněji než ČSSD ke svému Lidovému domu a nikdo mu to nemá za zlé. Dnes může ve svých Lidových novinách a Mladé frontě Dnes předvádět tváří v tvář neplatičům z ČSSD všechny odstíny uražené počestnosti (tedy ne on, ale jeho hodní žurnalisté).

ČSSD o nějaká ta procentíčka preferencí přijde, a komu že připadnou? Fialovi? Kalouskovi? Ani náhodou. Schramstne je samozřejmě Babiš.

Není mi ČSSD dvakrát moc líto. Když čtu to, co předvádějí její lobbisté, například Lukáš Jelínek v Právu, je mi nanic a docela bych jí přál, aby dostala zahulit. Jenže to budu zároveň přát něco podobného i sobě a zároveň budu přát zdar panu Zemanovi a panu Babišovi. Stejně už tak nějak slyším, jak potichounku chrochtají blahem.

ČSSD nese velký díl odpovědnosti na rozvratu české demokracie ve Velké protikorupční revoluci. Vůbec není schopná si to přiznat. Přesto se v duchu modlím: Pane Bože, prosím Tě, ušetři aspoň pro tentokrát a aspoň trochu ty patláky od nejhoršího. Jinak to společně s nimi v tomto případě odneseme my všichni. A bojovat za svatou spravedlnost padni komu padni se mi ani trochu nechce: zvlášť když vidím, komu všemu by padlo.

Další články Bohumila Doležala si můžete přečíst v jeho internetovém politickém zápisníku Události.