Jiří Pehe píše ve středečním Právu o problémech spojených s masovou migrací. V mnoha věcech s ním v této věci nesouhlasím, chtěl bych teď ale zmínit to, co považuji za správné.
Za prvé, uprchlická vlna není, jak tvrdí premiér Sobotka, důsledkem řádění islamistů ve velkých oblastech Sýrie a Iráku. Pan Pehe zcela správně říká: „Jde spíš o to, že v zemích, jako je Libye, Somálsko, a v částech Iráku, Mali nebo dokonce Nigérie přestala fungovat jakákoliv státní správa, což nejen vystavuje místní obrovským bezpečnostním rizikům, ale i ekonomickému strádání.“ Podotýkám jen, že totéž platí i o Sýrii, kde vypukla občanská válka a Assád se dnes drží u moci jen díky ruské pomoci a podpoře. Islámský stát je jen jedním, i když tím nejhlučnějším symptomem rozvratu a čeští putinisté, zejména Miloš Zeman, jeho význam účelově nafukují.
Za druhé: „Dalším důvodem masové uprchlické vlny je prostě bída a zaostalost – paradoxně v kombinaci se šířením moderních komunikačních prostředků i v chudých zemích.“ Upozorňuji jen, že když se nenajde nějaké realistické a schůdné řešení dnešních problémů, srovná se rozdíl mezi „chudými“ a „bohatými“ oblastmi tak říkajíc samospádem, tedy tak, jak končívají všechny marxovské a postmarxovské radikální projekty: bohatí přijdou o všechno, chudí ani náhodou nezbohatnou. A bude pokoj, protože si budeme všichni rovni.
A za třetí: „jisté je, že se problém nevyřeší jen stavbou zdí a plotů kolem bohaté EU.“ Jistě, ploty, např. v Maďarsku, už přestávají být funkční, řecké ostrovy ani evropské pobřeží nejde oplotit. A pokud se proti plotu vrhnou na velké ploše statisíce lidí, stanou se ploty nefunkčními úplně – zvlášť když tito lidé budou mít za zády dobře ozbrojenou ruskou nebo tureckou armádu, připravenou bránit jejich lidská práva, Pravdu a Lásku.
Obrana Evropy před migrační kalamitou je daleko těžší úkol, než si představují primitivní milovníci brutálních řešení. A to vůbec nemluvím o stupidních představách, že když EU a Západ selže, obrání nás národní stát: jistěže, jenom ne ten náš, nýbrž ten ruský.
Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.
