Zdá se, že některým lidem u nás islámští teroristé tak nějak chybějí, a proto se je pokoušejí nenápadným způsobem přilákat. Asi si od toho slibují, že to zvýší jejich politickou atraktivitu a otevře se cesta k ukojení jejich mocenských ambicí. Nemohu si pomoci, něco podobného cítím i za nehorázným zablokováním pražského Hradu, které už pár dní demonstrativně provádí Miloš Zeman (údajně ve spolupráci s Policí ČR a ministerstvem vnitra).

Včera ho však ještě výrazně přetrumfl bojovník proti islámu Martin Konvička. Uspořádal na Staroměstském náměstí se souhlasem pražského magistrátu „veselý“ happening, během něhož přijel k soše mistra Jana vojenský džíp s praporem Islámského státu a s vousatými bojovníky, kteří stříleli do vzduchu, řvali mezinárodně Alláhu akbar a česky mimo jiné, že budou bičovat ženy a největšímu bojovníkovi proti islámu v ČR Miloši Zemanovi uříznou hlavu. Mezi přihlížejícími vypukla panika (zahraniční turisté většinou na první poslech nejsou schopni odlišit češtinu od arabštiny) a policie po nějaké chvíli prezentaci ukončila s podezřením na spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy.

[ctete]72529[/ctete]

K tomu je třeba podotknout:

Za prvé, byla to akce burcující proti neexistujícímu nebezpečí. Kdyby se o podobný happening pokusili pan Konvička a spol. na místech, kde je ohrožení reálné (v Paříži, Bruselu nebo někde v Německu), nikde by jim to nepovolili, a pokud by to přesto realizovali, hrozilo by jim, že přijdou o kejhák (policisté se v takových případech z pochopitelných důvodů příliš nerozmýšlejí).

Za druhé, smyslem je neexistující nebezpečí nějak předvést. Lidé pak pocítí, že bojovníky, jako je pan Konvička, nutně potřebují, a budou je podporovat, politicky prosazovat a pokud to pak bude ještě vůbec zapotřebí, tak i volit.

Za třetí, předvádění neexistujícího nebezpečí ovšem vždy taky znamená, že se to nebezpečí zároveň tím či oním způsobem přivolává. Dovoluji si odhadnout, že pan Konvička (a není sám) by se nezlobil, spíš naopak: Aby ho někdo podporoval, politicky prosazoval, a pokud to bude ještě zapotřebí, i volil, nepotřebuje nebezpečí neexistující, ale reálné.

[ctete]72610[/ctete]

Z toho všeho plyne, že pan Konvička je dnes pro Českou republiku a českou demokracii daleko větší nebezpečí než Islámský stát. Ozbrojovat se proti němu a vytvářet domobranu nemá ovšem smysl (to si naopak může zařídit on se svými stoupenci sám pro sebe a bylo by spíš dobré mu to v rámci možností daných zákony pořádně ztížit). Je třeba mu čelit běžnými demokratickými prostředky: A buďme tomu velmi, velmi rádi.

Za druhé, něco podobného, i když umírněněji, dělá Miloš Zeman, když opevňuje Hrad před návštěvníky. I to, jako každé okázalé a nepřiměřené opatření, spíš přitahuje nebezpečí, jemuž se chce bránit. A v boji proti imaginárnímu ohrožení naplňuje své politické, mocenské ambice, které jsou potenciálně přinejmenším stejně nebezpečné. Má ze svého postavení větší možnosti než pan Konvička (a oba z dřívějška i dnes – viz včerejší „happening“ – tak nějak tíhnou k sobě, není to žádná náhoda).

A pak je tu Andrej Babiš, nejumírněnější, nejšikovnější a taky nejmocnější. Zatím jenom radí Sobotkovi, jak čelit Angele Merkelové. I on staví na imaginárním nebezpečí, a dělá to, řekl bych, ze všech nejlíp.

Takže: Nechci bagatelizovat nebezpečí, které představuje Islámský stát. Reálné, hmatatelné nebezpečí pro vachrlatou a rozkolísanou českou demokracii dnes ovšem znamenají tito tři, pak dlouho nic, a teprve pak nějací islamisté. To prosím vezměme v úvahu v souvislosti se vzpomínkami na 21. srpen 1968, jehož se dnes kdekdo drze dovolává.

Další články Bohumila Doležala si můžete přečíst v jeho internetovém politickém zápisníku Události.