Martin Konvička, bojovník proti islámu, se chystá kandidovat se svým hnutím v krajských volbách. Hnutí usiluje o postavení islámu mimo zákon. Pod petici proti islámu a imigrantům získalo přes 150 000 podpisů. Čísla v takových peticích sice někdy bývají lehce virtuální, ale o slušné podpoře to svědčí. Takovéhle iniciativy rostou z davové hysterie: Je to vlastně dost podobné protikorupční hysterii z let 2012 – 2014. Hysterie je odpudivá a zavrženíhodná, i kdyby zplodila miliardu podpisů. Jakmile tu jednou je (lidé přestávají přemýšlet a přestávají se ovládat), vždycky se najde nějaký chytrák, který se toho chytí a zblblých lidí zneužije: tehdy to byli ČSSD a Babiš, podařilo se jim nakonec svrhnout vládu a rozmetat „Staré pořádky“ (demokratický režim). Pan Konvička a jeho lidé mají ambice ještě dalekosáhlejší: chtějí zakázat náboženství. Zatím jedno, na zkoušku. Cítím se poněkud ohrožen, protože se to náboženství odvolává aspoň částečně ke stejné „story“ jako to moje (křesťanské). A jaké náboženství má pan Konvička? Možná by bylo správné, dřív než se bude zakazovat, kdyby on a jeho braintrust stanovili, jaké musí být parametry správného náboženství, které je hodno toho, aby bylo státně povoleno, nebo ještě lépe povinně zavedeno. To by bylo slovo do pranice. O něco podobného se zcela důsledně nepokusil ani Adolf Hitler! A další zajímavá věc: obstojí v očích novodobých inkvizitorů „marxismus-leninismus“? Mám takové tušení, že ano. Je zajímavé, kolik lidí je u nás nakloněno podporovat zrůdná, hloupá a fanatická hnutí.

………

Středeční demonstrace proti islámu, na níž dominovali poslanec Tomio Okamura, který bojuje o svou politickou budoucnost stylem, jemuž se za mých mladých let říkalo „catch-as-catch-can“, známý pořizovač seznamů nejrůznějších nežádoucích osob Adam A. Bartoš a zpěvák Aleš Brichta, vyvrcholila policejním zásahem. Odpůrci „antiislamistů“ z řad levicových radikálů – bylo jich o poznání méně – se pokusili zabránit průvodu v cestě k Úřadu vlády ČR, policie zasáhla, prý dost tvrdě. Jistě, demonstrace byla povolená. Nemohu si ale pomoci, jsem rád, že tam ti odpůrci byli. Bránit povoleným demonstracím se jistě nemá, ale je spousta výrazně polehčujících okolností, k nimž patří symboly jako šibenice a neuvěřitelně sprostá, hloupá a odpudivá hesla. Svoboda projevu je chráněna, ale je na místě, aby se určité projevy svobody projevu setkaly s velmi rozhodným a hlasitým odporem. Jinak se za čas budeme hodně divit. Nejsem přítelem levicových radikálů, ale nemohu jim upřít, že tentokrát byli ve správnou chvíli na správném místě, na rozdíl od těch, kteří stáli v průvodu proti nim. Protiislamistů jsou dnes přinejmenším stovky. O islámu vědí kulové, imigranty viděli zatím jen v televizi, a kromě toho, že každého, kdo je trochu jiný, je třeba vykopat (Moravan Okamura má výjimku), nevěří ničemu. To má být základ nějakého civilizovaného vlastenectví? Nikde není skluz od demokracie k buranokracii vidět jasněji než tady. A jak to teprve bude vypadat, až se imigrace stane i u nás nejen televizním, ale přímo hmatatelným problémem! Ti lidé vůbec neuvažují o tom, co se má udělat a zařídit, kromě toho, kdo se má vyhnat. To má u nás značnou tradici. Jo a mimochodem, vždycky, když vidím, jak policajti „velmi tvrdě pacifikují“ holku, dělá se mi nanic. Bývalo to u nás zvykem v letech 1967 (studentská demonstrace na Strahově), 1969, 1988-9. Jsem na to nějak alergický.

Z politického zápisníku Bohumila Doležala na stránkách Události