Přinášíme dvě aktuální poznámky z politického zápisníku Bohumila Doležala, které se týkají situace po teroristických útocích v Paříži:

Věc je příliš čerstvá a rád bych si ušetřil obligátní cvičení v kýčovitém verbálním humanismu, to rád přenechám jiným.

Je zjevné, že atentáty nijak bezprostředně nesouvisí s migrační vlnou a navíc je má na svědomí nevelká skupina lidí. Každý si je ale s migrační vlnou spojí, protože se odehrávají uprostřed ní a migrační vlna se Evropské unii a jejím vedoucím zemím úplně vymkla z rukou. To povede k politické destabilizaci: v Německu neexistuje za kancléřku Merkelovou, která za neschopnost reagovat na migrační problém (ne samozřejmě za atentáty v Paříži) nese zodpovědnost, žádná vypracovaná a rozumná náhrada, ve Francii existuje za stejně zodpovědného prezidenta Hollanda náhrada vypracovaná až moc, ale zato nerozumná.

[ctete]32756[/ctete]

Veřejné mínění se bude radikalizovat směrem od bezmocné demokracii k něčemu, co je sice mocné a akceschopné, ale už to nebude žádná demokracie. Někoho, kdo by představoval to správné uprostřed, akceschopnou demokracii, zatím nevidět. Opakuji to, co jsem již napsal: současné vedení EU a velkých unijních zemí selhalo a zatím neexistuje nikdo, kdo by ho vystřídal, ani funkční mechanismy, jak ho vystřídat – tedy neexistuje na unijní úrovni, na úrovni velkých unijních států funkční mechanismy existují, ale je to věc těch států a my to můžeme jen sledovat s tím, že je to v téhle situaci něco jako napínavý thriller, protože od té výměny závisí i náš osud. Přitom interpretovat to, co se děje, jako křížové tažení islámu oproti Evropě, je ujetá výstřední hloupost. Je to spíš jen imploze prohnilé Evropy (a my jsme jen organickou součástí té prohnilosti) pod návalem bezmocných, deprivovaných lidí.

Evropa už nevěří vůbec ničemu, a nemá tedy ani žádné důvody, proč hájit to, čeho se jí v minulosti podařilo dosáhnout. Víra fanatických islamistů je ujetá, ale dává jim převahu nad těmi, kdo nemají vůbec žádnou víru.

+ + +

V této souvislosti bude taky zajímavé, jak u nás proběhne střetnutí sluníčkářů s antiislamisty 17. listopadu.

Atentáty v Paříži k němu vytvářejí nemilou předehru. Preference Miloše Zemana, který si opět přihřeje svou protiuprchlickou polívčičku, nepochybně do úterka ještě vzrostou. Všimli si toho např. hlupáci z Podhradí? Červené karty a vajíčka tentokrát možná nezaberou tak jako loni. Ostatně, obě party, antiislamisté i sluníčkáři, jak se zdá, se navzájem potřebují a drží se navzájem při životě: co by si jedna bez druhé počaly. Líto je mi jen policajtů. Tentokrát už možná dostanou z obou stran pořádně zabrat.

Bezbrannost české intelektuální elity vůči Zemanovi je úděsná.

Události Bohumila Doležala

[ctete]32610[/ctete]