Nastal první měsíc posledního roku prvního prezidentského mandátu Miloše Zemana a v naší zemi se začínají rojit kandidáti na nejvyšší úřad v zemi. Početně je jich zatím nemnoho, ale ještě není všemu konec. Lidé známí méně nebo v podstatě vůbec ne, snad vedeni počestnými úmysly, vedle nich lidé známí docela dobře a pro někoho nevolitelní, pro jiného aspoň dobří k uvážení. Ani jeden zatím nezískal podporu žádné politické strany.

Jak by také mohl – naši političtí „lídři“ vynikají schopností uhýbat přímým otázkám a vyhýbat se jasnému slovu. Vždyť by si to mohli někde u někoho potentovat nebo by jejich odhad mohl být mylný. Také se nechtějí spálit s někým neznámým, a proto se raději nechají umolousat a zasmradit těmi už profláknutými. Jako kdyby byl volič ťulpas, který neumí počítat do pěti.

Včera (28. 3.) oznámil svou kandidaturu na prezidenta bývalý předseda Akademie věd ČR. Postarší uvážlivý muž, vědec a schopný manažer, předpokládám, že občansky a lidsky bez poskvrny. Ještě jsem zcela nestrávil tuto informaci, i když byla vcelku očekávaná, a už zazněl hlas shůry. Hradní hlásný trouba se nechal slyšet, že není překvapen (ani já jsem nebyl) a že nový kandidát je produktem píáristů politických stran. Nemusel dodávat, že s výjimkou SPO – to je zase strana, která podporuje a adoruje současnou hlavu státu.

Co to naznačuje? Že je hradní mluvčí trapný, to je známo, o tom nemusí nikoho přesvědčovat. Asi to tedy nebyl důvod jeho prudkého výpadu a poskytnutí nikým nevyžádané informace (jeho úkolem je informovat, pokud o tom nevíte). Naznačuje to ale docela vážné obavy, které na Hradě musejí mít z nového kandidáta.

Je natolik odlišný od současného prezidenta, že každé srovnání bude pokulhávat. Na Hradě, snad z nedostatku vlastní invence, vsadili na oblíbenou fintu ministra financí. Tou je obvinění (nic jiného to není), že profesor Drahoš je jakýmsi nástrojem „politických stran“. Jako kdyby tím chtěli říci, že je to tudíž kandidát špatný a lidu nepřátelský. Jediným přítelem našeho lidu je totiž pan prezident a ve chvílích štědrosti i ministr financí. Ostatní jsou bídná sebranka.

Nevím, jestli pan Drahoš postoupí do druhého kola volby, a pokud ano, zda bude úspěšným i v něm. Třeba ano, třeba ne. Na rozdíl od Miloše Zemana nemůže prohrát, může nanejvýš nebýt zvolen. Nepochybuji o tom, že má politické schopnosti, jinak by se předsedou Akademie nestal. Pochybuji však o tom, že je schopen stejně bezohledné a falešné hry jako současný prezident. Ten za pomoci faulů a simulování vyhrál před čtyřmi lety a zcela jistě se své úspěšné taktiky nevzdá.

Jestli se neobjeví žádný další kandidát podobné letory a založení, bude pan Drahoš možná tím, kdo konečně prezidentství u nás odčaruje. Prezidentský úřad není nadán významnou politickou mocí, ale oba poslední prezidenti si ji osobovali. Nestačila jim symbolika a respekt s úřadem spojené, oni chtěli rozhodovat, rozdávat karty a vylučovat ze hry. Oba, i když každý v docela jiné míře a jiným způsobem, prezidentský úřad poskvrnili.

Miloš Zeman je stěží porazitelný politickým bojem, na který je mentálně dobře vyzbrojen. Jenže v případě prezidenta jde o mnohem víc než jen o politiku, a v tom může být síla pana Drahoše. Miloš Zeman v přímém rozporu se svými výroky společnost rozdělil a mezi oběma stranami neexistuje žádná možnost kompromisu.

Boj se povede nikoli o přesvědčené voliče M. Zemana nebo o jeho přesvědčené odmítače. Prezident se dostává do nevýhodné výchozí pozice, protože netuší (byť se tváří jako věštec), kolik jeho minulých voličů se od něj odvrátí, aby volili někoho jiného, protože nečekali, kam se jejich prezident za čtyři roky posune. Nebudou volit „Antizemana“, protože tím by se sami ve vlastních očích stali už ne jenom ošizenými, ale přímo hloupými voliči. Budou tedy prostě volit někoho jiného.

Právě proto, že byli ošizeni, budou hledat někoho, komu mohou uvěřit a kdo jim současně nebude tvrdit, že minule volili jako bulíci. Nevolili. Uvěřili snu a ten se ukázal být noční můrou. Kromě několika kovaných partajníků bez rozdílu barvy jsme to už asi zažili všichni.

Řešením pro ně asi nebude neznámý lékař nebo naopak známý textař, ale především člověk hodný úcty. A sem bude mířit ostří Zemanovy kampaně. Připravme se na kydání špíny, na surové zákroky, spílání a plivance – to vše na protikandidáta a na nás bude dopadat z hradních výšin a z okolí několika existujících členů SPO. My ostatní se v té palbě budeme snažit, aby se na Hrad dostal lepší kandidát.