Ani druhá schůze nové poslanecké sněmovny nepřinesla jméno posledního místopředsedy sněmovny. O jedinou volnou pozici se znovu utkali Radek Vondráček a Tomio Okamura, ale radovat se nemohl ani jeden z nich. Budoucí vládní koalice si totiž stojí za svým a deklarované odmítnutí obou kandidátů předvedla i v reálu.
Zatímco u šéfa SPD málokdo chápe, proč se znovu snažil o místopředsednické křeslo, když to poslední náleží zástupci hnutí ANO, u Vondráčka je jasno. Přestože bylo dopředu zřejmé, že nemůže přes hlasovací blok koalic SPOLU a PirSTAN projít, musel si zbytečnou volbou projít. Je totiž nutné připravit pole pro alternativního kandidáta, který ještě nyní nemůže zasáhnout do hry.
Jedná se totiž o Karla Havlíčka, jemuž sice nevyšel pokus o zvolení do čela dolní komory parlamentu, ale napodruhé už by měl být úspěšný. Proč se ale odehrála fraška s Vondráčkem? Je to velmi prozaické. Důvodem, proč se ve výsledku končící ministr průmyslu a dopravy nakonec v boji o funkci předsedy sněmovny nepostavil Markétě Pekarové Adamové, bylo stanovisko legislativního odboru PS.
Ten totiž upozornil na fakt, že politik, který je členem kabinetu, nemůže zároveň zastávat funkci ve vedení sněmovny. Jakkoliv se Alena Schillerová oháněla názory právníků, oslovených hnutím ANO, neuspěla. Stejný případ by se tedy odehrál i nyní, pokud by Havlíček vystřídal Vondráčka.
Proto je třeba natahovat čas a čekat, až vláda Petra Fialy začne úřadovat a současnému vicepremiérovi se uvolní ruce. Šéfka poslaneckého klubu ANO a ministryně financí v demisi sice hovoří o tom, že došlo k odmítnutí kvalitního a erudovaného odborníka, ale tím jen zamlouvala rošádu, kterou hodlá její hnutí při volbě místopředsedy sněmovny udělat.
Vondráček musel tušit, že už se na místo, kde poslední čtyři roky sedával, nepodívá. Poté, co svou návštěvou u prezidenta na ARO naštval Andreje Babiše, však musí počítat s tím, že jeho role se umenší a postupně se stane zcela bezvýznamnou.