Nezávislá média jsou čtvrtým pilířem demokracie, bez nich se systém dříve či později zhroutí. A protože hrají zásadní úlohu v dramatu zvaném svobodná společnost, musejí být svobodná doopravdy. V České republice je role médií zásadním způsobem pokřivena, často i zesměšňována. Ke změně neradostné reality chce přispět, v květnu 2021 založená, Asociace online vydavatelů.
Třetí květen je od roku 1993 z rozhodnutí OSN slaven jako Mezinárodní den svobody tisku. Datum odkazuje k podpisu Windhoekské deklarace na podporu nezávislého a pluralitního tisku v Africe z roku 1991, jejímž cílem bylo zlepšit podmínky novinářů, kteří byli kvůli své práci často zastrašováni a uvězňováni.
Je totiž smutnou historickou zkušeností, že první z útoků na cestě k despocii vedou autoritáři na svobodná média. A začátek května si v roce 2021 symbolicky za okamžik zrodu zvolili i zakladatelé Asociace online vydavatelů, která si za cíl klade prosazování zájmů menších a středních vydavatelů ve světě oligarchizovaných médií.
Babiš, Zeman, Kreml, Peking…
Soustředěný útok na česká média je veden od června 2013, kdy Andrej Babiš oznámil, že kupuje klíčové vydavatelství Mafra s tituly jako iDnes.cz či Mladá fronta DNES. V reakci na tento krok si tuzemskou mediální scénu rozdělily nejmocnější finanční skupiny, pro které je zpravodajský web, deník či televize pouze doplňkem hlavního byznysu.
Doplňkem, který má hlavnímu byznysu – ať už jde o půjčky, energetiku, lékárny, nemocnice či telekomunikace – sloužit. Těmto majitelům (vžil se pro ně výstižný název oligarchové) nejde o svobodu slova, objektivní informování veřejnosti, férovou byznysovou a politickou soutěž či podobné „blbosti“.
Nejznámějším oligarchou v České republice je již zmiňovaný bývalý premiér a současný možný prezidentský kandidát Andrej Babiš. Jím ovládané vydavatelství Mafra denně osloví podle magazínu Forbes na 4,5 milionu lidí. Tedy více než polovinu dospělé české populace.
Ještě více lidí – dokonce více než veřejnoprávní Česká televize – den co den oslovují tiskoviny, weby i rádia mediální skupiny Czech Media Invest miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Denně si výstupy jejich zaměstnanců přečte či poslechne přes pět milionů lidí.
Zhruba obdobně Češek a Čechů si denně pouští televizní kanály či navštěvuje weby ovládané nejsilnější českou finanční skupinou – PPF před časem tragicky zesnulého Petra Kellnera. PPF ostatně přes CME Group provozuje vysílání v celkem šesti zemích střední a východní Evropy. Výčet tzv. oligarchů vlastnících české mediální domy uzavírá skupina Penta, která ovládá síť regionálních deníků oslovujících denně 3,2 milionu lidí.
V posledních letech k neblahému trendu oligarchizace navíc přibyly útoky na nezávislost veřejnoprávní televize a rozhlasu či tiskové agentury, ve kterých hrají prim osoby napojené na tuzemské populisty, ruskou či čínskou ambasádu a potažmo Hrad obsazený kamarilou Miloše Zemana.
Samostatnou kapitolou jsou pak dezinformační platformy, které „zesilují“ hlasy zmiňovaných osob i populistů a i za peníze od zahraničních totalitářů popírají, či alespoň relativizují i zjevná fakta.
Nezávislí se hlásí o svá práva
Na výše zmiňované skutečnosti zareagoval před více než rokem počin tří tuzemských nezávislých vydavatelů. Rovnou upozorňuji na svůj střet zájmů. Ústav nezávislé žurnalistiky, vydávající HlídacíPes.org, je totiž díky mé maličkosti jedním ze tří zakladatelů Asociace online vydavatelů. Dalšími jsou vydavatelé sítě regionálních webů Drbna.cz a Reportér Magazín.
„Asociace online vydavatelů, kterou jsme založili, vznikla na základě dlouhodobé poptávky ostatních vydavatelství, která cítí, že jim chybí subjekt, který by za ně efektivně lobboval. Rozhodli jsme se to prostě změnit a postarat se o sebe v téhle věci sami,“ vysvětluje Libor Matoušek, zakladatel regionální sítě médií Drbna.cz a předseda představenstva Asociace online vydavatelů založené v květnu 2021.
„Vznik asociace překročil zájmy svých členů. Svobodná média jsou čtvrtým pilířem demokracie, bez nich se systém postupně zhroutí. A protože hrají zásadní úlohu v dramatu zvaném svobodná společnost, musejí být svobodná doopravdy. Asociaci jsme založili, protože věříme, že média (vydavatelé a novináři společně) mají odpovědnost za tuto zemi a šířeji za svět, v němž žijeme. Jejich úloha, aspoň u nás, se nám zdá pokřivená, zesměšněná. To chceme a měli bychom se pokusit změnit,“ říká šéfredaktor HlídacíPes.org Robert Břešťan.
Zakladatelé se shodli na následující agendě:
- lobbing, zvláště na úrovni EU a orgánů státní správy,
- iniciace vzniku mediální rady
- apel na novinářskou etiku
- aktivní účast na tvorbě legislativy a potenciální regulace trhu,
- vztah k technologickým distributorům obsahu,
- produkování odborných výstupů.
Informace o záměru založit profesní asociaci oslovila i vydavatele, u kterých je dominantní tištěný titul. Jedním ze zakládajících členů je Robert Čásenský z Reportér Magazínu: „Naším dlouhodobým cílem je dělat kvalitní a nezávislou novinařinu, kterou neovlivňuje nezdravé oligarchické prostředí. Mnozí z nás vznikli na zelené louce, protože chtěli dělat svou práci co nejlépe a po svém. Chceme pochopitelně sílit a k tomu potřebujeme rovné podmínky na mediálním trhu. Právě o ně budeme s nově vzniklou asociací usilovat.“
Asociace online vydavatelů byla od samotného počátku otevřena i dalším členům. Stát se jimi můžou ti, kteří splňují podmínky vstupu dané stanovami: Členové statutárních orgánů členů asociace by neměli být členy politických stran, zároveň by členové asociace neměli být vlastněni PR/komunikačními agenturami či se podílet na jejich exekutivě. Členové asociace svým členstvím deklarují, že produkují více než 50 % autorského obsahu a neuveřejňují dezinformace, respektive fake news. Po roce od vzniku asociace hájí zájmy 17 vydavatelů, jejichž weby oslovují měsíčně přes sedm milionů lidí.
Tvrdý boj o miliardy
Jak se zvyšuje počet členských vydavatelství, roste pochopitelně i vliv AOV, která zdatně konkuruje Unii vydavatelů. Ta sdružuje velké mediální domy a pochopitelně hájí především jejich zájmy. Nejsilnější slovo v Unii vydavatelů tak mají lidé od českých oligarchů – Andreje Babiše, Daniela Křetínského či Marka Dospivy.
Právě velká tradiční vydavatelství teď ucítila příležitost v souvislosti s chystanou novou právní úpravou autorského práva, která zavádí tzv. kolektivního správce autorských práv. Ten by organizoval přerozdělení peněz od technologických gigantů. Odhadem jde každoročně o sumu pohybující se mezi jednou až dvěma miliardami korun. V závislosti na konkrétním znění zákona. V těchto týdnech se vede tvrdý lobbistický souboj o to, zda oligarchizované mediální domy tyto peníze nasměřují do kapes svých majitelů, nebo zda poslouží tolik potřebné podpoře usilování nezávislých mediálních projektů.
Bez spojení sil v rámci Asociace online vydavatelů by nezávislá média tahala za kratší konec. Takto mohou – a skutečně tak i činí – vystupovat jako rovnocenný partner velkých mediálních domů.