Co stojí za strmými propady počtu živností v posledních čtyřech letech?
Vláda Bohuslava Sobotky je vládou, která se snaží zalíbit zaměstnancům. Někteří ministři se je snaží přesvědčit, že daně z příjmů či pojistné lze uměle rozdělit na část placenou zaměstnancem a část placenou zaměstnavatelem. Ve skutečnosti se však toto břemeno dělí úplně jinak.
Živnostník či firma vezme pytel, do něj hodí daň z podnikání, daně za veškeré mzdy a kompletní pojistné na zdravotní pojištění i sociální zabezpečení své (živnostníkovo) i svých zaměstnanců. V zákoně je sice uvedeno, že je část pojistného hrazena zaměstnavatelem, zatímco další část zaměstnancem, ve skutečnosti se však celé hodí do společného pytle.
Co se s pytlem udělá? Všechny povinnosti, které jsme do něj vložili, musí být fyzicky uhrazeny zaměstnavatelem. Ten zkrátka za pytel zodpovídá. Peníze (cash) tedy předá úřadům zaměstnavatel.
To však neznamená, že musí nést celý pytel (celou zátěž) sám. Ve skutečnosti se obsah rozdělí mezi něj a jeho zaměstnance. Jakým poměrem? Podle jednotlivých v zákonech napsaných sazeb daní a podobně? Nikoli. Obsah pytle si všichni ve firmě rozdělí do menších sáčků na bačkory podle své tržní síly. Podle své schopnosti ovlivňovat výši svého zisku na úkor zaměstnanců či výši své mzdy (popřípadě kolektivně dojednaných mezd) na úkor zaměstnavatele.
Na čem tato síla jednotlivých hráčů závisí? Především na konkurenci, popřípadě na zákonech (zejména z oblasti pracovního práva). Pokud je vaším zaměstnancem nenahraditelný jaderný technik, jakých je nedostatek, ponesete možná jako jeho zaměstnavatelé téměř celý původní pytel. Jestliže je však o vaši firmu mezi uchazeči o místo velký zájem, budete si moci více vyskakovat na úkor zaměstnanců. Jistěže to v praxi nemusí být až tak nekompromisní handl mezi oběma skupinami; mnozí zaměstnavatelé považují za svou povinnost starat se hezky o své zaměstnance a nevyždímat je za každou cenu, ale základní východisko pro dohodu, kdo ponese jak velkou tašku, závisí právě na síle jednotlivých hráčů.
Pokud tedy na příklad „on-line pokladny“ uškodí živnostníkovi, ať už z jakéhokoli důvodu (vysoké náklady, vysoké pokuty třeba i za chyby zaměstnanců, ale i nemožnost krátit daně), odnesou to společně s ním i jeho zaměstnanci. V jaké míře? Přesně jako v případě našeho pytle s daněmi. Kromě nich to navíc odnesou i zákazníci a už nyní to ve velkém odnášejí celé vesnice, které se v poslední době vysídlují a v lepším případě se z nich stanou levné skladovací prostory. Tohle chce naše vláda a my si to necháme líbit?
Zdá se však, že zaměstnanci věří, že je potřeba proti vlastním chlebodárcům bojovat. Vláda si tak utužuje svou voličskou základnu. Neobává se tedy zavádět, nebo možná dokonce právě proto zavádí právě „on-line pokladny“ či administrativu v podobě kontrolních hlášení i pro ty nejmenší z živnostníků.
Zapamatujte si je, živnostníci, jejich zaměstnanci i celé firmy. Pachateli jsou: sociální demokraté, Babišova strana ANO a lidovci. Jejich nápady ve sněmovně více či méně vítají také komunisté a bývalý Úsvit.
Navíc se bez ostychu (a možná i s hlubokým vlastním přesvědčením) snaží přesvědčit zaměstnance, že jim pomůže vyšší povinná minimální mzda. Pokud by však zaměstnavatelé nesli kvůli neadekvátně vysoké minimální mzdě příliš velkou část pytle, zaměstnance propustí. To, že máme v současnosti poměrně nízkou míru nezaměstnanosti, neznamená, že se tak neděje.
Svými půjčkami vláda také tlačí na růst úroků z firemních i osobních úvěrů, byť jsou stále ještě nízké. Na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO) byly omezeny také výdajové paušály, finanční úřady podle řady svědectví neúměrně protahují registrace k DPH, v restauracích bude zakázáno kouřit (a to i v oddělených prostorách), vzrostly daňové úlevy pro zahraniční firmy a musíme překousnout řadu dalších realizovaných nápadů Sobotkovy vlády.
Není divu, že to živnostníci ve velkém zabalili. Dokonce, co je nejhorší, navzdory našemu dlouhodobému hospodářskému růstu. Jejich případní divící se zaměstnanci končí samozřejmě společně s nimi. Jak pro ČTK uvedl datový analytik Jan Cikler ze společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, řada podnikatelů zatím své živnosti neruší, pouze je přerušuje. Očividně neztrácejí víru v lepší budoucnost.
Výrazný úbytek živností přišel již v roce 2013, tedy v době střídání vlády Nečasovy za vládu úřednickou (Rusnokovu). Hlavním logickým vysvětlením, pokud jde o vinu vlády, by byly důsledné, ale mnohdy také nesmyslně cílené kontroly švarcsystému pod vlivem tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09‑S). V letech předchozích (zejména právě za Nečasovy vlády) však počet živností nevídaně rostl. Za současné Sobotkovy vlády z důvodů, které jsou nasnadě a které jsme výše zmínili, pokles započatý v roce 2013 pokračuje a nedaří se jej zastavit.
Jak informovala ČTK, nejvíce nepřerušených (v zásadě tedy můžeme říci aktivních) živností ubylo v posledních čtyřech letech mezi zedníky a hostinskými. Počet nepřerušených živností se v restauračních službách snížil téměř o 17 tisíc. Zdaleka však z toho nelze vinit jen současnou vládu, jejíž boj proti restauracím se v plné síle teprve projeví (ať už jejich zánikem, nebo také převodem na právnické osoby kvůli hrozbám vysokých pokut v rámci EET, které mohou některým živnostníkům finančně úplně zničit život). Nejhorším byl podle ČTK pro hostinské rok 2013, kdy se počet nepřerušených živností v oboru snížil o 5417, ale podobný propad nastal i v roce 2015 (pokles o 5050 živností) a 2016 (pokles o 4839 živností).
Mezi zedníky se podle ČTK snížil počet nepřerušených živností v posledních čtyřech letech o zhruba 14 tisíc. O něco lépe si vedli truhláři a instalatéři. Počet truhlářů se v tomto období snížil o 3623. Instalatérských živností (nepřerušených) skončilo 2213.
Boj proti samostatným lidem s nápady přitom rozhodně ještě zdaleka neskončil.
