Po dvou týdnech skončila ve skotském Glasgow konference o změně klimatu (COP26). Hned zkraje se na ní ukázali světoví političtí lídři a o tom, jak se naše planeta v oblasti klimatu a životního prostředí mění, dlouze debatovali také vědci a odborníci z různých oborů. Jaké jsou ale vlastně výsledky a závazky, jež ze summitu vyplynuly? To v osmi jednoduchých bodech shrnuje ekonom Lukáš Kovanda.

„Konference přinesla některé průlomové závazky, pravidla pro nově ustavený světový trh s emisními povolenkami a několik odvážných příslibů, které teprve prověří čas,“ shrnuje hned v úvodu přehledu Kovanda. A výsledky dvoutýdenního rokování přehledně vysvětluje i těm, kteří summit nemohli či nechtěli sledovat.

1. Útlum ve využívání uhlí

„Na poslední chvíli se znění závěrečného komuniké summitu změnilo. Místo závazku ‚postupného úplného útlumu‘ těžby a využívání uhlí v něm stojí závazek ‚postupného útlumu‘. Zmírnění dikce si vynutil tlak Číny a Indie. I tak jde však o vůbec první zmínku uhlí v závěrečném komuniké vrcholných klimasummitů, jež se pod hlavičkou OSN konají každoročně (s výjimkou loňska) od roku 1995. Tato zvláštní pozornost věnovaná uhlí, respektive záměru se jej zbavit, tedy značí průlom. Nicméně původní návrh znění komuniké počítal s razantnější dikcí: uhlí mělo být vypuzeno na smetiště dějin,“ uvádí ekonom.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Dostálová rozdala svým náměstkům statisíce na odměnách

Týdeník FORUM získal na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím přehled toho, v jaké výši dostávali náměstci…

2. Dohoda USA a Číny

„To, že se dva největší světoví znečišťovatelé chtějí v otázce klimatu dohodnout na společných cílech, představuje největší překvapení summitu. Obě země spolu jinak vedou obchodní válku, kterou mnozí mají za začátek jakési obdoby studené války. Nicméně žádné konkrétní opatření z jejich dohody zatím neplyne. Pozitivní je ovšem to, že spolu vůbec mluví,“ vyzdvihuje Kovanda.

3. Světový obchod s povolenkami 

Obchodování s emisními povolenkami v důsledku summitu získá celosvětově uplatnitelná pravidla a bude v gesci OSN. „Dosud je obchodování spíše záležitostí dvoustranných dohod mezi konkrétními státy, případně se rozvíjí třeba v rámci trhu EU trh s emisními povolenkami. Ten má zrovna ale své ‚ale‘. Země typu Španělska, Polska nebo i ČR si stěžují na jeho špatné fungování. Zejména jim vadí to, že s povolenkami obchodují také třeba banky a fondy, které prý svými spekulacemi vyhánějí cenu povolenek do výšin, což následně až příliš zdražuje elektřinu či plyn dodavatelům typu Bohemia Energy (kteří pak krachují) a samozřejmě domácnostem,“ říká Kovanda.

4. Metan v centru pozornosti

Poprvé je v závěrečném komuniké klimatického summitu explicitně zmíněný metan. „Více než sto zemí se zavázalo snížit jeho emise, které jsou mnohem škodlivější než emise oxidu uhličitého, tedy jiného skleníkového plynu, na který dosud byla upřena pozornost takřka výhradně,“ míní ekonom.

5. Mezinárodní pomoc při klimatické katastrofě 

„Závěrečné komuniké summitu poprvé obsahuje závazek mezinárodní pomoci zemím stiženým katastrofální klimatickou pohromou. Konkrétní mechanismus pomoci však ještě musí být doladěn – což je jeden z úkolů pro příští klimatický summit OSN, jenž se bude konat za rok v Egyptě,“ přiblížil další novinku Kovanda.

Dále čtěte

Nakupte dárky včas! Darujte předplatné Týdeníku FORUM svým nejbližším

Do Vánoc nám už nezbývá tolik času, proto je třeba se zamyslet nad dárky pro své okolí. Máme pro vás…

6. Stopka odlesňování

„Řada vedlejších dohod summitu očekávání spíše nenaplnila. Dohoda stovky států, které reprezentují 85 procent světových lesů, je však jiná. Obsahuje totiž závazek ukončení odlesňování. Signatářem je i Brazílie, domovina ‚plic světa‘, amazonského deštného pralesa,“ hodnotí ekonom.

7. Banky chtějí být bezuhlíkové. Ale ne všechny

Finanční společnosti – banky, pojišťovny, fondy, investoři – dohromady představující 130 bilionů dolarů světových aktiv se zavázaly dekarbonizovat svůj byznys do poloviny století. „Jinými slovy, znečišťovatelé typu uhelných dolů či uhelných elektráren budou mít stále obtížnější přístup k získání úvěru a obecně financování, což může znemožnit jejich další rozvoj i samotný provoz. Potíž tkví v tom, že dohodu nepodepsaly tři největší světové banky. Ty jsou vesměs čínské a představují klíčové globální poskytovatele financí uhelnému průmyslu,“ upozorňuje Kovanda na zásadní zádrhel.

8. Číslo summitu: 1,8 stupně Celsia

„Pokud se státům podaří dodržet všechny závazky summitu, což je opravdu odvážný předpoklad, oteplí se planeta v porovnání s předprůmyslovou érou průměrně o 1,8 stupně Celsia. Cílem podle environmentalistů mělo být oteplení nejvýše o 1,5 stupně. Z tohoto hlediska tedy zůstal klíčový cíl summitu nenaplněn,“ uzavírá Kovanda.

Zdaleka ne všichni jsou ale s výsledky dvoutýdenní konference spokojeni. Například známá klimatická aktivistka Greta Thunbergová její konec na sociálních sítích shrnula do tří nelichotivých slabik: Bla, bla, bla. Zároveň účastníkům a delegátům poslala jasný vzkaz: „Skutečná práce pokračuje mimo tyto (jednací) síně. A my se nevzdáme. Nikdy,“ napsala mladá Švédka.