Dvaapadesátiletému Východočechovi Miloši Ouřeckému se po roce 2014 změnil život. Muž, mezi jehož záliby patří holistické zahrady a ezoterika, byl zcela pohlcen vývojem na Ukrajině. Události od protestů na Majdanu po ruskou anexi Krymu a válku na východě Ukrajiny mu nedávaly spát. Po čase se rozhodl, že to tak nenechá a do bojů se aktivně zapojí.

Kus práce v tom jistě odvedla i ruská propaganda. Ta se zejména v počátečních fázích války prostřednictvím smyšlených bizarních příběhů o banderovcích přibíjejících děti na kříž či o koncentračních táborech pro ruskojazyčné obyvatelstvo snažila verbovat potenciální bojovníky z Ruska i ze zahraničí.

I Ouřecký se cítil být osloven, začal se aktivizovat, účastnil se různých proruských demonstrací. V květnu 2017 byl například k vidění před pražským Výstavištěm, kde vítal ruský armádní hudební soubor – tzv. Alexandrovce.

Během výměny názorů s odpůrci Alexandrovců Ouřecký pronáší: „V Karlových Varech by Putin byl potřeba. Se Zemanem to tady ještě vcelku funguje dobře, i když Putin by byl lepší.“

Český „vlastenec“:
V Karlových Varech by Putin byl potřeba. Se Zemanem to tady ještě vcelku funguje dobře, i když Putin by byl lepší. pic.twitter.com/6aK6qiSnS7

— Roman Maca (@_Roman_Maca) May 21, 2017

Demonstrace ale byly Ouřeckému málo, a tak se rozhodl vstoupit do řad proruského polovojenského uskupení Českoslovenští vojáci v záloze za mír (dříve Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO).

Trénovaní muži, potenciální teroristé

V organizaci kromě dalších českých bojovníků na Donbasu působil i Radek Mansfeld odsouzený za hajlování na demonstraci SPD. Takzvaní Vojáci v záloze plnili roli rekrutace Čechů pro válku na východě Ukrajiny; jejich vedení přišlo i s myšlenkou, že vycvičení navrátilci z bojů povedou v ČR partyzánskou válku včetně teroristických útoků proti civilnímu obyvatelstvu.

Jedním z těchto trénovaných mužů, potenciálních teroristů, měl být i Ouřecký, který přes Rusko přichází na Donbas na konci léta 2017.

„Z jednoho ze zanedbaných jednoduchých domečků vychází hubený muž středního věku s kalašnikovem a příliš velkou uniformou,“ popsal v magazínu Reportér první setkání s Ouřeckým slovenský novinář Tomáš Forró.

Ouřecký mu pak vysvětloval, že původně přijel s cílem pomáhat místním civilistům, ale organizace, která ho vyslala, ho oklamala a zradila. Místo pomoci civilistům se měl školit u místní separatistické armády, projít bojovým výcvikem, naučit se diverzním akcím a práci s výbušninami.

„Cílem bylo, aby se po získání zkušeností v reálném válečném konfliktu vrátil domů a školil další bojovníky – a také sám bojoval v Česku za zájmy Vojáků v záloze,“ uvádí Forró s tím, že s myšlenkou přišli velitel Vojáků v záloze Ivan Kratochvíl a jeho náčelnice štábu Andrea Krulišová.

Za připomenutí stojí, že Kratochvíl kromě Vojáků v záloze působí jako „předseda kontrolní komise“ politického uskupení Aliance národních sil. Té předsedá proruská konspirátorka Vladimíra Vítová, posledním volebním lídrem (ve volbách do Evropského parlamentu) byl Ruskem podporovaný extremista Jiří Černohorský.

Vítová i Černohorský spolupracují s Ruským střediskem vědy a kultury v Praze, které řídí údajný „muž s ricinem“ Andrej Končakov. Více viz Kdo je kdo: Přehled Čechů pracujících pro Rusy v kauzách Koněva, vlasovců a „muže s ricinem“.

Čech jako snajpr na Donbase

Ouřecký podle slovenského novináře na první pohled působí jako nevhodný kandidát na bojovníka či teroristu, ale zároveň je dokonalým produktem antisystémové české subkultury. Věří v určitý druh mystiky, takzvané egregoriální ovládání mysli: to prý zlí lidé, za něž označuje Židy, aplikují na obyvatelstvo, a získávají tak vládu nad světem.

„I když mi při rozhovoru tvrdí, že brzy odjíždí, o pár měsíců později ho vidím na sociálních sítích na fotkách českých bojovníků v Donbasu. Pózuje se snajperskou puškou na jednom z nejexponovanějších úseků fronty. Zdá se, že získává přesně ty schopnosti, které od něj vedení Vojáků v záloze očekávalo,“ píše Forró v článku Když vlastence vzrušuje válka.

V lednu 2018 ale Ouřecký nakonec z Doněcka mizí. „Přijíždí ho vyzvednout jeho syn, který mu přivezl platné ruské vízum. Svým druhům prý Ouřecký starší tvrdil, že odjíždí do Ruska na Dálný východ. Od té doby po muži, jemuž už je dnes přes padesát, není ani památky,“ napsal Forró.

Zpět v Česku a na svobodě

Po Ouřeckém skutečně po nějakou dobu nebylo ani památky. Až do nedávna. V květnu 2020 se objevuje na fotce z pražských Olšanských hřbitovů. Nenápadně postává za poslancem SPD Jaroslavem Foldynou a Nočními vlky.

Namístě je tedy otázka: Jak je možné, že jedinec, který byl na Donbas poslán, aby získal bojové zkušenosti a jako navrátilec by pak měl podle plánů provádět teroristické útoky proti ČR, se jednoduše pohybuje na svobodě?

Ouřecký sice působí spíše jako vyšinutý člověk, který se stal obětí propagandy a svých „velitelů“ z Vojáků v záloze. Lze však připomenout příklad jiného muže, který podlehl strachu a propagandě – podporovatele SPD Jaromíra Baldy. Ten v roce 2017 pokácel na koleje strom ve snaze zaútočit na osobní vlaky a incident pak připsat muslimským uprchlíkům. Soudy to označily za teroristický čin a Balda dostal čtyři roky vězení.

Miloš Ouřecký na rozdíl od Baldy prodělal vojenský výcvik a bojoval v řadách v podstatě teroristické organizace. Muž je to tedy výrazně nebezpečnější než jednasedmdesátiletý důchodce Balda.

Text zveřejňujeme s laskavým svolením HlídacíPes.org.