Do Běloruska dorazili ze sousedního Ruska bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti. Oznámila to ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi 60 vozidel s wagnerovci.

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko potvrdil přítomnost wagnerovců v Bělorusku v krátkém prohlášení. Jak uvedl, pohraniční stráž „pokračuje v monitorování situace“ na severní hranici země. Další detaily neposkytl.

Minsk i Moskva v uplynulých týdnech naznačovaly, že by se ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny mohli po své krátké vzpouře proti ruskému armádnímu vedení přesunout právě do Běloruska. Na bývalé vojenské základně u města Asipovičy, které leží asi 90 kilometrů od Minsku, za tímto účelem podle běloruských činitelů vznikl i stanový tábor. Když se do něj ale nedávno přijeli podívat zahraniční novináři, zel tábor prázdnotou.

Vzpouru letos 23. června zinscenoval šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Ten ohlásil, že jeho bojovníci táhnou na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení. Wagnerovci pak vyrazili z východu Ukrajiny na ruský Rostov na Donu a směrem na Moskvu. Během několika hodin se jim podařilo urazit stovky kilometrů a zmocnit se armádních stanovišť v Rostově na Donu a ve Voroněži. Krátce nato Prigožin protestní akci odvolal, údajně aby předešel krveprolití.

Ruský prezident Vladimir Putin pak navrhl, aby žoldnéři podepsali smlouvu s ruskou armádou, vrátili se ke svým rodinám, nebo odešli do Běloruska. Prigožinovi bylo rovněž nabídnuto, aby odešel do Běloruska. Kde je teď, ale není jasné, uvedla BBC.

Tento týden Putin v rozhovoru v listě Kommersant uvedl, že po neúspěšné vzpouře také příslušníkům Wagnerovy skupiny nabídl, aby dál bojovali na Ukrajině pod vedením svého přímého velitele, wagnerovce s přezdívkou Šedý. Podle Putina byl tento jím jmenovaný wagnerovec posledních 16 měsíců skutečným velitelem skupiny.

Podle britské vojenské rozvědky vstoupil ruský bezpečnostní aparát po vzpouře wagnerovců do „období zmatků a vyjednávání“. V posledních dnech se začalo rýsovat prozatímní ujednání o budoucnosti skupiny.

„Dvanáctého července 2023 ruské ministerstvo obrany oznámilo, že wagnerovci odevzdali 2000 kusů vojenského vybavení, včetně tanků. Patnáctého července 2023 dorazil malý kontingent bojovníků Wagnerovy skupiny do tábora v Bělorusku,“ píše rozvědka na twitteru britského ministerstva obrany.

Jak britská rozvědka dodala, některá sociální média spojovaná s wagnerovci mezitím obnovila svou činnost a začala informovat zejména o aktivitách skupiny v Africe. „Vzhledem k nedávným prohlášením ruských představitelů je (ruský) stát pravděpodobně připraven přijmout snahu wagnerovců, aby zůstali přítomni na (africkém) kontinentě,“ uzavřela rozvědka.

Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky, kde si dokázali mnohdy najít vlastní zdroj financí, například kontrolou nad částí zlatých a diamantových dolů. Skupina ale podle analytiků zůstává převážně závislá na ruské logistické podpoře.