Po každém islamistickém útoku se znovu objeví nápady, na zákaz islámu v Evropě. Myslím si že je to nestrategický kontraproduktivní krok.

Vážení bojovníci s islámem, měl bych na pro vás vzkaz k zamyšlení! Radikálních bojovníků s islámem neubývá, spíše naopak. Budiž. Na jednu stranu chápu obavy, na druhou mám pocit, že zde chybí jasná, řekněme strategická úvaha, „co s tím“. Též nejsem nadšený z toho, co se děje kolem islámu, ale poprosil bych vás, vážení bojovníci s islámem, abyste alespoň projednou zastavili a s klidem se zamysleli, co je vlastně cílem a co je možné dělat. Stávající situace nemá jednoduché řešení typu „zakážeme islám“. Takže takový malý vzkaz k zamyšlení:

Pokud islám zakážete, docílíte především jedné věci − semknutí komunity, která tu je a nedá se vymazat. Nejvíce Židů přivedl zpátky k židovství za celé minulé století Hitler, takže zkuste analogii: Máte tu část muslimů radikálních, část se sklonem k radikalismu a pořád velmi velkou část, která chce mít klid. A co myslíte, že se stane, až proti nim tvrdě půjdete, nebo jim dokonce zakážete islám? Myslíte, že se jim ta víra vypne? Nebo že se odstěhují z Evropy? Ne, oni se semknou, ti radikální budou mít potvrzeno, že jsou radikální oprávněně (jsou přece ve válce za islám, který jim bereme), ti méně radikální budou ještě radikálnější, ti, co radikální nebyli, se začnou radikalizovat, a ti, co jim byla víra ukradená, se o ni začnou zajímat, protože najednou pocítí tlak mačkající je dovnitř komunity, neboť vnější svět je odmítá. To je něco, co funguje v každém společenství.

Islám je v Evropě stovky let. Ti lidé mají evropské pasy a stejná práva jako my všichni. Islám v Evropě je problém, bylo by lepší, kdyby byl jen duchovní cestou, stejně jako jakékoli náboženství, protože když se to začne přehánět, je to zlé (viz třeba obskurní zákony v Jižní Americe, kde v křesťanské Paraguay musela desetiletá znásilněná holčička donosit dítě a porodit císařským řezem). Ale svět není ideální a islám tu je, takže je třeba uvažovat logicky a pragmaticky. Muslimové v Evropě jsou a mají tu plná práva, tudíž je třeba s tím pracovat, ne si malovat ideální svět, kde se víra nějak vypne. A vyhnání muslimů? Tím klesneme na úroveň extremistů. Ale pokud to zvážíme, tak opět pragmatická otázka k zamyšlení: jak je poznáte? Každý, kdo má jednoho muslimského prapředka je muslim? „Osvědčený“ postup u Židů? To není dobré.

Nenávist vůči muslimům je přesně to, co extrémní muslimské spolky potřebují. Čím víc nemuslimové po muslimech půjdou, tím víc bude radikálů. A vy si dáváte stejnou práci s poštváváním nemuslimů proti muslimům, jako si ji dávají duchovní hlásající extrémní islám práci s poštváváním muslimů proti nemuslimům. Čím víc po muslimech půjdete, čím víc budete hledat důkazy, že jsou všichni špatní, tím víc budou tíhnout k víře i ti, kterým by byla jinak celkem ukradená. Názoroví vůdci protiislámského hnutí hledají v Koránu stejné pasáže jako extrémní islámští duchovní − ty o násilí a zkáze. Jedni je používají k radikalizaci svých lidí a druzí k radikalizaci svých.

Zkuste se tedy pragmaticky a strategicky zamyslet. Pokud jde imámům hlásající extrémní islám o radikalizaci muslimů, není přece logické a strategické pomáhat jim tlakem na celou muslimskou komunitu z druhé strany. Vytváříte něco jako motor s vnitřním spalováním. Vy jste ten píst, který palivo − tedy komunitu muslimů − stále více a více stlačuje a extrémní imámové jsou svíčka, která směs zapálí. Uznejte, že to není rozumné.

Takže ano, bojujme s extrémním islámem, na tom se všichni shodneme, ale nebojujte se všemi muslimy. Když už ne z důvodů lidských, tak z důvodů strategických a pragmatických.