Boleslav Buzek byl jedním z těch, kdo vystoupili v senátu v rámci jednání o petici proti elektronické evidenci tržeb. Přečtěte si celý jeho projev bez redakčních úprav.
Vážené senátorky, vážení senátoři, dámy, vážení pánové,
daně nelze nikdy vybrat stoprocentně. Existují různé nástroje na jejich výběr. EET je bohužel nejméně efektivní, velmi drahá, složitá a ve svém důsledku kontraproduktivní. Elektronická evidence vytváří nepřátelské podmínky pro podnikání jak pro zavedené živnostníky, tak i pro ty nové. To jsou jen některé z důvodů, proč EET používá na celém světě jen Slovinsko a Chorvatsko.
Obecně platí, že čím je menší byrokracie, tím je nižší stínová ekonomika. Ta ale ve svém důsledku, pokud je v přiměřené míře, zásadním problémem není. 90 % peněz z neoficiálních aktivit se v dané zemi prakticky ihned vrací do oběhu, kde se i zdaní. Co je však zásadní? Platí také přímá úměra mezi přátelskými podmínkami pro podnikání a prosperující ekonomikou. V ČR je 7krát vyšší byrokracie než např. v Holandsku, Švýcarsku, Lucembursku.
Základní pilíř vyspělé ekonomiky tvoří domácí spotřeba a malé a střední firmy. Žádná ze zemí skupiny G20 EET nemá. Pouze problémová Itálie a Turecko mají mírnější formy registračních pokladen. Zatímco ve většině vyspělého světa stačí k založení firmy vypsat formulář A4 a jeden dolar, v Česku potřebujete on-line kasu a mentální způsobilost používat informační technologie. Panuje u nás absolutní neúcta k lidem s menší počítačovou gramotností a k živnostníkům s menší přidanou hodnotou. EET není nic jiného než skrytý asociální opak progresivních daní. Velkým problémem je také to, že např. oproti kontrolnímu hlášení nelze mentální břemeno EET přenést na účetní.
Stínová ekonomika evropských zemí s EET nebo s registračními pokladnami činí v průměru 22 % HDP. Naopak u států bez povinných pokladen je podobná jako v Česku, a to 14 % HDP. Týká se to většiny států na západ od nás. Z praxe z jiných zemí je tudíž vidět, že je tato represe k ničemu. V Řecku se dokonce v současnosti stínová ekonomika zvýšila na 25 % HDP.
Nyní se podívejme do nejchudší země EU – do Chorvatska, kde se Andrej Babiš inspiroval k zavedení EET. V této balkánské zemi nikdy neproběhla pořádně transformace na tržní ekonomiku ani potřebné reformy. V roce 2013 přišla pouze pohroma v podobě EET a o dva roky později si chorvatská ekonomika vysloužila přezdívku „Titanic na Jadranu“. Loni byla chorvatská vláda na koberečku před Evropskou komisí a hrozilo – poprvé v historii – že řízení ekonomiky převezme Brusel. Tak čemu tam EET pomohla?
Tak čemu tam EET pomohla? Zde se přesně hodí citát Winstona Churchilla: „Národ, který se chce dopracovat k prosperitě prostřednictvím daní, je na tom jako člověk, který stojí ve vědru, tahá za držadlo a snaží se zvednout.“
Stínová ekonomika Chorvatska zůstává 4 roky po zavedení EET na původních 28 % a je po Bulharsku druhou nejvyšší v EU. Český turista si všimne, že v polovině případů účtenku nedostane, popř. místo účtenky „račun“ obdrží neevidovanou stejně vypadající objednávku. Letos si také každý v Chorvatsku všiml výrazného zdražení. DPH v pohostinství bylo zvýšeno ze 13 na 25 %. Důsledek zklamání z EET, nefungujícího kanonu na mouchy.
Když jsme loni při natáčení v Chorvatsku dělali anonymní rozhovory s místními živnostníky, většina shodně konstatovala: riskujeme obrovské pokuty, ale třetinu tržeb musíme zatajit. Nepřežili bychom! Podmínky pro podnikání jsou zde horší než za socialismu.
Zejména v době recese drží ekonomiku nad vodou pružné malé a střední podniky. Není na nich ale v Česku páchána křivda, když jsou záměrně plošně dehonestováni v očích spoluobčanů? Jednoznačně ano; a neprávem. Např. i potupná účtenková loterie v podvědomí lidí vytváří pocit, že podnikatelé jsou zloději.
Zajisté všichni, kteří zde jsme, chceme to nejlepší pro svou zemi. Ujišťuji vás, že stínovou ekonomiku nesníží plošné represe, ale hlavně důvěra občanů ve sloužící efektivní stát.
Na závěr se ještě musím vyjádřit k pohádce o vyšším výběru DPH o 14 % díky EET.
Dámy a pánové, skutečně si myslíte, že za tím stojí EET? Nikoliv, jsou tam jiné vlivy. Lze to vidět názorně dle grafického znázornění inkasa DPH a trendu výběru v porovnání s minulými lety. Žádám tímto náměstkyni MF paní Alenu Schillerovou, aby nechala připravit výši inkasa DPH rozklíčovaného dle odvětví. Zajisté bude v oborech, dotčených EET nárůst podobný jako u oborů, které nespadají do 1. a 2. vlny. Např. ve stavebnictví lze očekávat nárůst ještě vyšší. Takto půjde přesněji zjistit skutečný efekt EET.
Nestojí všechny tyto argumenty za hlubší a poctivé zamyšlení?
Děkuji vám za pozornost.
