Zdeněk Ondráček se o sebe bojí. Jak má ve zvyku například hradní mluvčí Jiří Ovčáček, vytáhl na svém facebookovém profilu jednoho internetového diskutéra, který mu zjevně přeje podobnou věc, jaká se stala jeho stranickému kolegovi Jiřímu Dolejšovi. Tedy aby ho někdo zmlátil. A hned poté popřál k narozeninám člověku, „kterého si váží“, členovi Národní domobrany, která uznává například ruskou okupaci Krymu a ve které je extremistka Nela Lisková.

Ondráček sebereflexí příliš netrpí. „Přátelé, takto vypadá demokracie v pojetí demokratů. Je to v podstatě výzva, abych byl zmlácen. Komentátoři příspěvku by mě však raději viděli mrtvého. Chtějí zastrašit jen mě, nebo se mám bát i o rodinu? Čeho jsou ta paka schopná, už vím z roku 1990, kdy jsem po podobném útoku lidí zaplacených vekslákem skončil v nemocnici na Míčankách,“ napsal člověk, proti kterému se v úterý konala demonstrace před poslaneckou sněmovnou. Ten samý člověk, který mlátil obuškem nevinné a neozbrojené lidi v roce 1989 a vůbec se za to nestydí.

Vzápětí Ondráček opět ukázal, s jakými lidmi patří do jedné party (kromě ANO a SPD totiž existují i další), když popřál k narozeninám Marku Obrtelovi. To je člověk, který je představitelem tzv. Národní domobrany. Organizace, kterou se zabývá i ministerstvo vnitra a která se zasazuje o to, aby Česká republika uznala „Doněckou lidovou republiku“, za níž se Lisková sama prohlašovala konzulkou.

Samozřejmě je stále ještě možné, že bude Ondráček šéfem komise pro GIBS zvolen. Alespoň je ale jasné, že takto ostudné jednání nebude procházet bez povšimnutí. A doufejme, že všichni budou myslet na přiléhavý slogan demonstrantů, který zněl: Jakešovo gestapo.

A žádné Jakešovy gestapáky ve vedení státu nechceme.