
Suchoj Su-34 FOTO: Oleg Belyakov, wikimedia, CC BY-SA 3.0
FOTO: Oleg Belyakov, wikimedia, CC BY-SA 3.0

Ukrajinská armáda úspěšně vymazala jednu z největších ruských zbraní, díky které ruské síly dobyly v únoru loňského roku strategické město Avdijivka a postoupily zhruba 50 kilometrů k městu Pokrovsk. Ruská ofenziva se však v poslední době zastavila. Podle časopisu Forbes především díky intenzivnímu ukrajinskému rušení pomocí systému elektronického boje.
Před rokem ruské stíhací bombardéry denně odpalovaly stovky klouzavých bomb podél více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Satelitně naváděné klouzavé bomby KAB nebo UMPK, z nichž každá po vysunutí křídel uletí více než 40 kilometrů, byly pro Rusy „zázračnou zbraní“, poznamenal tehdy ukrajinský projekt Deep State, který má blízko k ukrajinské armádě. A Ukrajinci neměli „prakticky žádná protiopatření“.
Útoky pomocí klouzavých bomb se staly pro Rusko rutinou. Na ukrajinskou obranu létaly klouzavé bomby, a když se rozptýlil prach, ruská pěchota zaútočila na potlučené a traumatizované ukrajinské přeživší. Taktika „nejdříve bomby, pak útok“ pomohla Rusům dobýt město Avdijivka na východě Ukrajiny a poté postoupit po stejné ose k dalšímu strategickému městu, Pokrovsku.
Nyní ale ruské síly u Pokrovsku stagnují, poznamenal časopis Forbes. „Zlatá éra božské UMPK se ukázala být krátkodobá,“ vysvětlil zpomalení ofenzivy ruský telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruskému letectvu. Bomby podle něj sice stále létají, ale má to háček, protože všechny družicově naváděné korekční systémy přestávají pracovat. Důvodem jsou ukrajinské radiové rušičky, které se staly natolik účinnými a početnými, že „nasytily frontovou linii“.
Kluzné bomby podle ruského telegramového kanálu nemohou komunikovat se satelity systému GLONASS, ruskou méně sofistikovanou a méně rozsáhlou odpovědí na vlastní satelitní konstelaci GPS Spojených států. Bez stálého spojení pro korekci kurzu mají klouzavé bomby tendenci bloudit a explodovat na polích daleko od svého původního cíle.
„Všechny vysoce hodnotné cíle jsou zaručeně pokryty elektronickým bojem,“ tvrdí Fighterbomber. Ke spolehlivému zásahu jednoho cíle může být zapotřebí osm nebo dokonce šestnáct klouzavých bomb, dodal kanál. A zatímco klouzavé bomby jsou na přesnou munici levné, každá stojí kolem 25 tisíc dolarů, stíhačky Suchoj, které je vrhají po dvou nebo čtyřech najednou, levné nejsou.
Vypuštění čtyř stíhaček, které možná zasáhnou jeden cíl, je riskantní a neefektivní pro letectvo, které disponuje jen asi tisícovkou moderních stíhaček a které už 120 z nich ztratilo v bojích na Ukrajině, poznamenal Forbes.
Intenzivní ukrajinské rušení také uzemnilo mnoho ruských bezpilotních letounů a donutilo ruské operátory přejít na dražší optické drony, které vysílají a přijímají signály pomocí dlouhých tenkých kabelů namísto rádiových vln.
Systémy elektronického boje Ukrajina dosáhla toho, o co se pokoušela s bateriemi raket země-vzduch S-300 a americkými Patrioty a SAMP/T. Ty sice mohou zasáhnout ruské stíhačky na vzdálenost desítek kilometrů, ale vždy jich bylo příliš málo na to, aby plně ochránily frontovou linii a zabezpečily ukrajinská města.
Systémy elektronického boje na frontě využívají i ruské síly. Rušení ale nemá takový dopad, protože mnoho ruských rušiček je špatně vyrobených a neúčinných. Klouzavá munice, kterou využívá Ukrajina, navíc obsahuje navádění pomocí GPS, ale má také záložní inerciální navigační systémy, které jsou zcela samostatné, a tudíž odolné vůči rušení.
Tím, že Ukrajinci zaplnili vzduch rádiovým šumem, který jim vadí méně než Rusům, možná vymazali jednu z hlavních výhod Ruska na bojišti. Je načase, aby ruští velitelé „uznali tuto skutečnost“, poznamenal Fighterbomber.