NÁZOR / Dovolte mi podělit se s vámi o pár poznámek k případným nominacím na top evropské lídry, které se objevují v médiích. Mám smíšené pocity. Co mohu vyzdvihnout, je určitě jméno estonské premiérky Kaji Kallasové, o které se mluví jako o kandidátce na post vysokého představitele unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Ač je Kallasová z frakce Renew Europe, její tvrdé protiruské postoje jsou přesně to, co Evropa potřebuje. Zároveň je naprosto zřejmé, že současný představitel Josep Borrell nastavil laťku tak nízko, že lepší by byl ve funkci naprosto kdokoliv.
O bývalém socialistickém premiérovi António Costovi se spekuluje jako o předsedovi Evropské rady. Je to bezpochyby zkušený státník, který působil přes osm let jako premiér Portugalska. Osobně mě ale moc netěší, že Evropskou unii „povede“ socialista. K tomu, jak by jako případný předseda působil, je za mě potřeba přistupovat obezřetně.
Předsedkyní Evropského parlamentu by měla zůstat Roberta Metsolaová. Svoji funkci vykonává dobře a je super, že by měla pokračovat.
A na konec k Ursule von der Leyenové. Za ní je poněkud rozpačitých pět let. Chápu, že Evropa procházela mnoha krizemi, ale co se týče Green Dealu a migrace, její komise neobstála. Komise je silná tak, jak silný je její nejslabší článek. A tím byl většinu času holandský rudozelený socialista Frans Timmermans, který si pro sebe nárokoval mnohem víc prostoru, než by měl mít.
Bohužel je to i chyba von der Leyenové, že mu to dovolila. Kdyby bylo jen na mně, vedení komise by mělo připadnout někomu jinému. Ale karty jsou rozdané tak, že nás nejspíš čeká dalších pět let se stejnou předsedkyní. Jsem zvědav, jak Ursula von der Leyenová vyjde vstříc požadavkům členských států včetně Česka na posty v komisi i v kabinetech komisařů, jak funkční dá svému týmu strukturu, a hlavně, s jakým přijde programem.
Autorem je nově zvolený europoslanec za ODS.