U nás se také vyskytuje část lidí, kteří hlásají všelijaké „přímé demokracie“ a volají po zavedení všeobecného referenda. Tvrdí, že se tak umožňuje „lidu“, aby přímo rozhodoval sám o sobě. Zní to úžasně, jenže jak se tahle teorie prověří v praxi, už to tak slavné není.
Teď jsme se mohli dočíst: „Průzkumy veřejného mínění, které v Británii průběžně provádí agentura YouGov, v posledních třech měsících ukázaly, že jen 39 procent dotázaných považuje za správné rozhodnutí Britů z referenda v roce 2016 odejít z Evropské unie. Informoval o tom ve středu server BBC, a to krátce předtím, než by měla ve čtvrtek být oznámena dohoda EU a Londýna o budoucím uspořádání vzájemných vztahů po Novém roce.“ (ČTK)
Názory na brexit se různí ještě víc v případě otázky, jak by voliči hlasovali dnes. „Z několika průzkumů z předchozích měsíců, které prováděly společnosti ComRes, Deltapoll a YouGov, podle BBC vyplynulo, že pro odchod z EU by se nyní vyslovilo jen 47 procent britských voličů. Zbylých 53 procent by naopak chtělo v unii zůstat. V referendu o vystoupení Británie z EU, které se konalo v červnu 2016, hlasovalo pro odchod z unie 51,9 procenta zúčastněných. Účast činila 72,2 procenta.“
V podstatě je tu řečeno všechno, co k věci potřebujeme vědět. Dá se to shrnout do jedné věty: „V referendu se skutečně lidé mohou vyjádřit k nějaké otázce, ale už pak nemohou s výsledkem nic dělat, když změní názor.“ Je to něco jiného než ve volbách. Tam člověk může zjistit, že někomu naletěl, ale nejpozději za čtyři roky to může změnit. (Pokud tedy nevolil třeba KSČ a ta nevyhrála. To už pak žádné volby nebudou.)
Dál už to můžeme jen rozvádět:
Výhodu má ten, kdo vymýšlí formulaci otázky.
Výhodu má ten, kdo má na kampaň víc peněz.
Výhodu má ten, na jehož stranu se postaví mocní dezinformátoři, často zahraniční.
Výhodu má ten, kdo se neštítí lhát, protože ví, že odhalení už nezvrátí výsledek.
Výhodu má ten, kdo hlasoval v pokročilém věku, protože hlavní následky ponesou až jeho děti a vnuci.
Výhodu má i ten, kdo třeba prohraje, pokud jeho cílem bylo polarizovat společnost a vytěžit z toho další zisky. Svého dosáhl.
Tohle všechno jsme v brexitu viděli. Lhaní, machinace s penězi a daty, nasazení profesionálních trollů a nakonec to, že i když už je několik let z průzkumů patrné, že by dnes lidé v referendu o té otázce hlasovali opačně, nestane se už nic. Aktéři té pohromy se po hlasování často vytratili a nějak se nenamáhali si sníst, co nadrobili. Někteří své podnikání přesunuli z Británie do zahraničí. Zajímavé. Ale rozjetá mašina jede dál.
Klidně lze pokračovat v debatě, kde někteří budou dál mluvit o „vůli lidu“ a „přímé demokracii“. Není problém na některých těch jedincích demonstrovat, že jsou to miláčci našich nejprofláknutějších dezinformačních žump a ruského Sputniku. Proč asi?