Brexit zpomalí a zmenší objemy investic v celé Evropě, shodují se přední banky a bankéři. Šéf  investičního bankovnictví společnosti JPMorgan nyní potvrdil pro CNBS, že stejně jako jiné banky, i jeho zaměstnavatel po případném brexitu přesune tisíce pracovních míst z Británie do jiných zemí.

Daniel Pinto tvrdí, že zatímco pozitiva odchodu Británie z EU lze odhadovat jen stěží, naopak negativní dopad brexitu na evropskou ekonomiku bude v následujících letech zjevný. Propadne se totiž do chaosu, a nastálá nejistota bude mít velký vliv na ekonomiku celého kontinentu. „Na několik let nejistota nepříznivě ovlivní největší investice v Británii i celé Evropě,“ říká Pinto.

Průzkumy veřejného mínění přitom tento týden dávají větší šanci právě brexitu, než že Britové 23.června v referendu zvolí za svou budoucnost Evropskou unii a zůstanou jejím členem. V pondělí vlivný britský list The Sun přinesl potvrzení přání většiny Britů opustit EU. Společnost JPMorgan má ustřední sídlo v Londýně, a brexit by i jí způsobil zřejmě potíže s klienty po celé Evropě.

Vůbec nejhorší scénář podle Pinta je, že banka bude muset fungovat zvlášť pro britské klienty, a zvlášť pro evropské. „Hrozící problémy jsou zřejmé, budeme muset ustoupit od velmi efektivního modelu, podle něhož fungujeme nyní, a nastolit jiný režim. Pokud budeme fungovat díky dvěma různým obchodním modelům, určitě dojde ke zdražení služeb, a zřejmě budeme nuceni přesunout i tisíce pracovních míst,“ řekl Pinto.

Jen v Británii banka JPMorgan zaměstnává na 16 tisíc lidí, v kampani se její představitelé postavili za setrvání Británie v EU.

Podle Pinta lze vliv brexitu na evropskou ekonomiku v tuto chvíli opravdu jen odhadovat, důležité budou totiž především 2 až 3 roky, během nichž by Británie případně měla možnost podmínky obchodování s členskými státy EU upravit tak, aby problémy zasáhly zemi co nejméně.

Většina ekonomických prognóz se shoduje v tom, že případný brexit bude mít minimálně krátkodobě negativní vliv na ekonomický růst. V dlouhodobém horizontu však dopad není již tak zřejmý a podle některých odhadů by mohl být pro ekonomický růst země dokonce pozitivní, byť například Pinto v takový vývoj příliš nevěří.

Podle analytiků čeká Británii při případném brexitu v krátkodobém horizontu ekonomické zpomalení, v horším případě i recese, která by však netrvala dlouho. Kvůli možným rizikům, jako zpomalení obchodu, nestabilitě na finančních trzích a možnému zpomalení zahraničních investic, by brexit mohl mít negativní dopad i na globální ekonomiku.

Ta nyní roste pomalým tempem a brexit by mohl zbrzdit její oživení. Nejhorší scénáře dokonce varují, že by brexit mohl vyvolat novou globální krizi.

Poškozené bude i Irsko

Nicméně podle některých studií bude brexit pro Británii přínosný. Konzultační společnost PriceWaterhouseCoopers v nedávné studii vypracované pro Konfederaci britského průmyslu (CBI) uvedla, že v příštím desetiletí by Británie v případě odchodu z EU rostla rychleji, než kdyby zůstala v EU, a ztráty z prvních let po odchodu by nahradila.

Šéf britské centrální banky (BoE) Mark Carney v březnu varoval, že brexit je největším domácím rizikem pro stabilitu britského finančního systému. Krátkodobě by určitě zasáhl hospodářský růst a britskou libru a zřejmě by ovlivnil i zahraniční investice.

Britská měna by tak mohla prudce klesnout a britská nezaměstnanost vzrůst. Dlouhodobé důsledky referenda na domácí ekonomiku však banka také odmítla zhodnotit.

Negativní dopad by měl brexit v počátku určitě také na zahraniční obchod Británie, což se opět promítne do ekonomického růstu. Zahraniční obchod má nyní celkovém HDP Británie podíl 40 % a více než polovina ho směřuje do Evropy. Přetrhání obchodních vztahů by však mělo dopad i na eurozónu, zvláště na Irsko, které je vysoce závislé na obchodu s Británií.

Britové ušetří náklady za regulace EU. S kým budou ale obchodovat?

Zastánci brexitu tvrdí, že obchod se zeměmi EU bude nadále pokračovat, protože Británie více z EU dováží, než do regionu vyváží. Země tak budou mít zájem na uzavření obchodních dohod. Upozorňují také, že pro firmy bude brexit výhodný, protože jim klesnou náklady způsobené regulacemi EU.

Odpůrci brexitu na druhé straně upozorňují, že pokud si Británie bude chtít zachovat napojení na evropský trh, bude muset i nadále plnit veškerá pravidla a nařízení platná v EU.

Jedním z prvním míst, na kterém se okamžitě odrazí výsledky referenda, zřejmě bude devizový trh. V případě brexitu čeká podle analytiků britskou libru pokles vůči dalším předním měnám. Analytici Goldman Sachs odhadují, že by libra mohla oslabit o 20 procent, jiné studie čekají ještě výraznější propad.

Na akciových trzích by brexit v krátkodobém horizontu mohl vyvolat nestabilitu a turbulenci a přední britské indexy by určitě zaznamenaly velký propad. Na akcie menších firem a vývozců pak určitě bude mít negativní dopad také pokles libry. I zde však zůstává dlouhodobý vliv nejasný.

Větší starosti dělá analytikům možnost velkého a náhlého odlivu kapitálu z Británie, který by způsobil, že by bylo pro zemi obtížné financovat schodek bilance běžného účtu.

Investoři by také požadovali mnohem větší rizikovou přirážku při poskytování peněz na financování dluhu.

Ratingová agentura Fitch minulý měsíc varovala, že v případě brexitu zahájí revizi současného ratingu Británie, který je AA+. To znamená, že by agentura mohla rating snížit. Upozornila také, že ve střednědobém horizontu je velmi pravděpodobný negativní vliv i na ratingy dalších zemí EU, pokud se objeví vážný ekonomický dopad nebo významná politická rizika.

Ekonomické dopady brexitu podle Fitche budou větší pro Británii než pro EU, i v unii však budou „patrné“. Země EU by ale také mohly mírně vytěžit z případného brexitu, protože zahraniční společnosti by se zřejmě raději rozhodly investovat v jiných zemích EU než v Británii.