Evropský parlament formuloval své požadavky na Spojené království a v nich se říká že Velká Británie má zaplatit své dluhy v plné výši, a pokud nebudou splaceny, tak křesťanští demokraté, sociální demokraté, zelení a liberálové zablokují smlouvu o vystoupení země z Evropské unie a následkem by byl neřízený brexit. Referuje o tom server spiegel.de.

Je to první oficiální dokument ke strategii Evropské unie ohledně Spojeného království. Zdá se, že proces vystoupení Británie bude ještě náročný. V dokumentu se říká, že Britové mají splnit všechny své finanční závazky vůči Unii i poté, co ji opustí, včetně těch, které vyplývají ze současného evropského rozpočtu − tedy do roku 2020.

Komisař pro rozpočet Evropské unie Günther Oettinger mluvil o vysoké dvouciferné částce v miliardách, jindy se hovořilo o 60 miliardách EUR. Velká Británie také po vystoupení nemá mít žádné podobné výhody jako členské země a práva a výhody unijních občanů.

Stejně tak by Unie Británii potrestala za to, kdyby ještě během procesu vystoupení navazovala jednostranné obchodní dohody s jinými zeměmi. Dohody v oblastech, ve kterých má Evropská unie kompetence a otázky týkající se hranic, se budou muset ještě vyřešit. Evropský parlament poukazuje zejména na situaci v Irsku. Mírový proces v Severním Irsku musí být nutně zachován.

Jedná se o shodu napříč politickým spektrem a je jasné, že ne všechny tyto podmínky se Britům budou líbit. Ale v Evropském parlamentu mají pohodlnou většinu strany, které toto prohlášení podepsaly.

Velká Británie také nemá mít podobné výhody jako státy Evropské unie. To se týká i budoucích obchodních vztahů. Britští představitelé žádali pro svou zemi přesně stejné výhody, jako tomu bylo během členství v Evropské unii. Evropský parlament jde ve svém odporu ale ještě dál. Britové nebudou po odchodu mít nárok ani na „podobné“ výhody. Totéž se týká i předpisů, které by daly Británii preferenční přístup na jednotlivé oblasti vnitřního trhu Evropské unie, jako jsou finanční služby. Také jsou europoslanci proti tomu, aby se místní a vnější bezpečnost stala předmětem nějaké hry.

Britská premiérka Tereza Mayová již totiž prohlásila, že „pokud by na konci jednání nedošlo k žádné dohodě, tak by to oslabilo naši spolupráci v boji proti trestné činnosti a terorismu“.

Nechceme se pomstít, říká zahraničněpolitický expert CDU Elmar Brok, který se podílel na přípravě řešení, „ale chceme spravedlivé řešení a to znamená, že na tom země po výstupu nebude lépe než předtím“.

Pokud jde o dohodu v dalších vzájemných vztazích, mělo by se o tom jednat až tehdy, když budou existovat zásadní pokroky při vyjednávání o vystoupení. Europoslanci trvají i na tom, že Velká Británie se bude muset držet evropských standardů v oblasti životního prostředí a politiky klimatu, sociální politiky a boje proti daňovým únikům. To je pravděpodobně reakcí na londýnské úvahy o tom, že by země mohla přilákat podnikatele menšími daněmi.

Když to zjednodušíme, zdá se, že Británii hrozí, že přijde o výhody plynoucí z členství a zůstane jí to, co se nelíbilo oné mírně větší polovině lidí, kteří v referendu hlasovali pro brexit.

Opět se vynořuje otázka, jestli Tereza svým heslem „Brexit je brexit“ prostě nezpůsobila, že když bude chtít země vystoupit, bude to podle platných evropských podmínek, na které kdysi Británie přistoupila. Kratší konec provazu je na sever od kanálu La Manche. Ukazuje se, že důsledný brexit je důsledný brexit. Představa lodi, která si odpluje od evropských břehů do takové vzdálenosti, je iluze. Británie je ostrov spojený se zemí a nehne se ani o centimetr.

Při pohledu na to všechno se musíme ptát, především Britové, že − zda by se britská vláda, pokud by na takové podmínky přistoupila − neměla zeptat svých voličů, proč vůbec z Evropské unie vystupovat.

Za použití materiálů ze serveru spiegel.de.