Minulý týden ve čtvrtek potvrdil britský soud zákaz vstupu do země pro čínského špiona, který se stal důvěrníkem prince Andrewa. Zamítavé stanovisko k odvolání zdůrazňovalo, že dotyčný představuje pro Británii bezpečnostní hrozbu. Místo jména byl ovšem špion označován jen kódem H6. Jelikož bylo řízení pravomocně ukončeno, byla v pondělí zveřejněna jeho identita. Jedná se o padesátiletého podnikatele Yang Tengba.

Podle britských úřadů princ Andrew Tengbovi velice silně důvěřoval. Princův mluvčí popřel, že by se špion dostal k jakýmkoliv informacím citlivým z hlediska národní bezpečnosti. Čínská ambasáda v Londýně zveřejnila prohlášení, v němž nařčení ze špionáže odmítá. Stejně se k obvinění vyjádřil i samotný Yang Tengbo.

Uhlazený podnikatel

Podle informací v rozsudku Tengbo poprvé navštívil Británii jako student. Na Univerzitě v Yorku pak získal titul magistra v oboru veřejné správy. Místo návratu do Číny se ale nakonec rozhodl ve Spojeném království podnikat. Jádrem jeho činnosti bylo poradenství britským firmám, které chtěly investovat v Číně nebo vstoupit na čínský trh.

Až v roce 2021 byl při jedné ze svých cest do Británie, kterou označuje za svůj druhý domov, zadržen. Byl mu zabaven mobilní telefon a další elektronika. Proti tomuto kroku se neúspěšně bránil soudně. O dva roky později pak úřady vydaly rozhodnutí o zákazu vstupu do země.

Vlivové sítě

V rozsudku se dále píše, že Tengbo se nesnažil přímo získávat utajované informace, ale pracoval na vybudování vlivové sítě, jejímž ústředním bodem byl právě princ Andrew. Z dat ze zabavené elektroniky vyplynulo, že úřadům o povaze svého vztahu s princem lhal.

Tengbo pracoval pro tzv. United Front Work Department (Pracovní oddělení jednotné fronty), což je nástroj, který čínská vláda používá pro šíření svého vlivu po celém světě. Postup je vždy stejný. Agenti si mají získat důvěru někoho vysoce postaveného v dané zemi a využít dotyčného k vytvoření sítě kontaktů.

Právě Tengbovy kontakty s UFDW a skutečnost, že i o nich vyšetřovatelům lhal, byly hlavním důvodem, proč byl shledán rizikem pro národní bezpečnost. Soud konstatoval, že jeho kontakty s čínskými úřady byly nad rámec toho, co se dá považovat za nevyhnutelné u čínských občanů podnikajících v zahraničí.

Vztahy s Čínou

Nová britská vláda přitom učinila několik vstřícných kroků vůči Pekingu. Premiér Keir Starmer se sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na summitu G20 v Riu de Janeiru. Bylo to první setkání na vrcholné úrovni po šesti letech. Hlava britské vlády prohlásila, že usiluje o vytvoření pragmatického vztahu.

Teď ovšem nejspíš zesílí tlak na to, aby labouristická vláda byla vůči Číně obezřetnější. V lednu se má do Pekingu vydat ministr financí a už bylo ohlášeno, že tento plán se zatím nemění. Přístup k Číně není tak vřelý, jako byl za premiéra Davida Camerona, ale Londýn je vstřícnější než za Johnsonovy či Sunakovy vlády.

Starmer čelí kritice například od zakladatele Meziparlamentní aliance k Číně Iana Duncana Smithe. Podle něj je Yang Tengbo jen „špičkou ledovce“. Premiér sice vyjádřil znepokojení, ale celkově svou politiku vůči Pekingu hájí.