
Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

Dalších 160 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let zamíří na jaře do řad ruské armády v rámci pravidelného turnusu jejich povinné vojenské služby. Přestože standardně nebývají zapojeni do války na Ukrajině, tentokrát se budou Rusové maximálně snažit o to, aby tomu bylo jinak. Ohromné ztráty jim totiž nedávají na vybranou, domnívá se britské ministerstvo obrany.
Podpisu nového prezidentského dekretu o odvodu jarních nováčků ke službě do ruské armády si povšimlo britské ministerstvo obrany v rámci svého pravidelného zpravodajství na sociální síti X.
Ruský prezident Vladimir Putin ho signoval v pondělí, jako obvykle v půlročním intervalu. Do armády má tentokrát zamířit na 160 tisíc branců ve věku 18-30 let. Podle Britů jde o největší vlnu povolávacích rozkazů od roku 2011.
„Všichni bojeschopní muži musí povinně absolvovat rok vojenské služby. Vojáci základní služby ale v zásadě nebývají posíláni bojovat na Ukrajinu,“ píše britské ministerstvo obrany s tím, že výjimku představuje zapojení odvedenců do bojů v Kurské oblasti, kde se vojáci základní služby ocitli v epicentru bojů po ukrajinské invazi v srpnu 2024.
„To vyvolalo odsudek ruských rodičů, kteří si stěžovali, že jejich synové jsou posílaní do bojové zóny po pouhých čtyřech měsících výcviku. Údajně bylo ke Kursku vysláno 1000 ruských vojáků základní služby a 250 jich bylo zajato,“ uvádí Britové.
Jak ale dodávají, přestože se Kreml všeobecně snaží vyhnout zapojení takto odvedených vojáků do boje, ohromné ztráty na Ukrajině mu nedávají mnoho možností, jak jinak doplnit počty svého mužstva.
„Rusko během bojů na Ukrajině pravděpodobně utrpělo ztráty ve výši 900 tisíc mužů. Aby nahradilo tyto ztráty a udržet válečné úsilí, bude takřka určitě vojáky základní služby nutit k podpisu trvalé vojenské smlouvy, což zpřístupní možnost jejich služby na Ukrajině,“ uzavřelo ministerstvo.
Ruský prezident slíbil tamní veřejnosti již v březnu 2022, že vojáky základní vojenské služby nebude posílat bojovat na Ukrajinu a že do ní nepošle ani rezervisty, jak informovala například agentura Reuters.
V září téhož roku vyhlásili v Rusku „částečnou mobilizaci“, přičemž její jádro měli tvořit právě vojáci v záloze, což vyvolalo masový odchod mužů do zahraničí a také kritiku společnosti. Od té doby doplňuje ruská armáda své síly pomocí profesionálních vojáků a dobrovolníků, například z řad vězňů či osob trestně stíhaných, kterým slibuje prominutí trestu výměnou za bojové angažmá na Ukrajině.