Plánovaný odchod země z Evropské unie vyvolal ve Spojeném království takovou míru politické nestability a chaosu, že zablokoval parlament, donutil k odchodu dva premiéry a ten třetí nyní hledá cestu ze slepé uličky právě skrze předčasné volby.

Brexitovou šlamastyku rozehrál v roce 2013 konzervativní premiér David Cameron, který přislíbil referendum o vystoupení země z EU svým spolustraníkům jako úlitbu za podporu v čele strany. Po překvapivém výsledku referenda Cameron vyklidil premiérské sídlo i místo v čele konzervativců.

Úkolu se ujala tehdejší ministryně vnitra Theresa Mayová. Ač s brexitem sama nesouhlasila, rozhodla se splnit vůli lidu vyjádřenou v referendu a ve snaze posílit svou pozici vyvolala předčasné volby.

Hlasování ovšem vedlo k oslabení konzervativců v parlamentu a s tím se pojila i nemožnost prosadit jakoukoliv brexitovou dohodu. V bezvýchodné situaci proto Mayová rezignovala.

Boris Johnson chce brexit za každou cenu, a aby svého cíle dosáhl, potřebuje ve sněmovně většinu. Naopak opoziční labouristé Jeremyho Corbyna jsou ohledně brexitu opatrnější a hodlají znovu dát rozhodující slovo lidem. Předvolební průzkumy naznačují velmi těsnou bitvu a oba lídři vědí, že rozhodující může být doslova každý hlas.

Johnson i Corbyn proto objížděli zemi až do poslední možné chvíle. Oba se snažili mobilizovat voliče tvrzením, že nadcházející hlasování bude „nejdůležitějšími volbami celé generace“.

I když předvolební průzkumy přisuzují konzervativcům náskok zhruba deseti procentních bodů a dávají jim naději na zisk většiny v Dolní sněmovně, jistého stále nic nemají, jak ostatně dokázaly předčasné volby před dvěma roky.

Průzkumy tenkrát očekávaly jasné vítězství a posílení konzervativců, realita po sečtení volebních lístků ale byla diametrálně odlišná.

Vedle dvou tradičních velkých stran se o přízeň voličů uchází i několik menších. Prounijním liberálním demokratům, kteří by v případě vítězství chtěli brexit zrušit úplně, zpočátku průzkumy dávaly naději na výrazný úspěch. Strana Jo Swinsonové ale v posledních týdnech oslabila.

Podobný osud potkal i Stranu pro brexit Nigela Farage. Po jejím rozhodnutí nekandidovat ve 317 volebních obvodech, kde v roce 2017 vyhráli konzervativci, aby netříštila hlasy pro brexit, se podpora strany výrazně propadla. Místo počátečních deseti procent se nyní její podpora pohybuje kolem tří.

V několika volebních obvodech by Konzervativní stranu mohli ohrozit i její bývalí členové, kteří se rozhodli po rozepřích s premiérem Johnsonem kandidovat jako nezávislí.

(CT24.ceskatelevize.cz)