Propalestinská demonstrace v Londýně 14. října 2023 (ilustrační foto) FOTO: Wikimedia Commons / CC AS 2.0 / Alisdare Hickson
FOTO: Wikimedia Commons / CC AS 2.0 / Alisdare Hickson
NÁZOR / Za normálních okolností by stačilo napsat „britský novinář“. Ovšem Roshan M. Salin je redaktorem britského muslimského zpravodajského webu 5Pillars a autorem knihy Zpověď muslimského novináře, tak to zřejmě můžeme použít, protože je to jednak pravda, ale také tak sám sebe identifikuje. Možná měl své dílo nazvat Zpověď islamistického novináře.
Pan Salin za sebou zanechává silnou elektronickou stopu, ale jeden jeho příspěvek stojí za zmínku. Napsal ho 12. února 2022, tedy asi týden před ruskou invazí na Ukrajinu na síť X, když se ještě jmenovala Twitter.
„Nejsem zdaleka odborník na Ukrajinu, ale myslím si, že se děje toto. Rusko nechce, aby se Ukrajina připojila k NATO, a tak dává Kyjevu poselství tím, že na jeho hranicích shromažďuje vojáky. Putin je ale chytrý a ví, jaké náklady by invaze přinesla, takže by to byla jen poslední možnost,“ mínil tehdy.
V dalších tweetech svou myšlenku rozvíjel.
„Západ a jeho média v rámci své protiruské geopolitické agendy možnost ruské invaze hrubě zveličují. Někteří politici, jako například Liz Trussová, také využívají této příležitosti, aby se zviditelnili.“
„V podstatě probíhá propagandistická válka a ani jedné straně a jejich sdělovacím prostředkům nelze věřit. Vím jen, že obyčejní lidé jako já a vy musí číst mezi řádky, protože pravda je dnes velmi vyhýbavá.“
„Takže stručně řečeno, žádná invaze se konat nebude. Samozřejmě budu vypadat hloupě, pokud to pochopím špatně, ale stejně nasadím krk!“
Za pár dní se ukázalo, že Roshan M. Salin to skutečně špatně pochopil, ale jak bývá zvykem, nasazení krku ho ten krk nakonec nestálo.
Novinář se nenechal svým prognostickým krachem nijak odradit (to už je taková vlastnost prognostiků, jak víme) a píše dál. Teď se ovšem věnuje přítomnosti.
Hned po útoku Hamásu 7. října nejdřív X-twitter zásoboval poznámkami tohoto typu:
„‚Dá-li Bůh, brzy osvobodíme Masdžid al-Aksá!‘ Palestinský novinář natáčí zevnitř Izraele (okupované Palestiny), jak palestinští bojovníci vstupují na okupované území.“
Masdžid al-Aksá je v Jeruzalémě, kdyby někdo nevěděl.
Téhož dne napsal další pozoruhodnost.
„Když ukradnete zemi nějakého národa, etnicky ji vyčistíte, pak rozpoutáte války a vraždíte, abyste si tuto zemi udrželi, a pak zavedete apartheidní systém okupace a útlaku, abyste si podrobili ty, které jste nezabili, očekáváte na oplátku růže?“ ospravedlňuje masakr, o jehož krutosti se hodně vědělo od samého začátku a s každým dalším dnem se objevovaly zprávy ještě děsivější.
V současnosti je to stejné.
„Upozorňujeme, že britští politici, kteří se úlisně vyjadřují o povolení humanitární pomoci do Gazy, se jen snaží posvětit svou podporu genocidy. Všimněte si, že nikdo z nich nevyzval k příměří,“ tvrdí novinář 20. října.
Pak ještě potěšeně konstatuje, že „zastánci Izraele skáčou vzteky, že na sociálních sítích převládá hlas Palestinců“. „Mysleli si, že mohou beztrestně páchat genocidu, aniž by si toho svět všiml. Absolutní život v rybníce.“
A nakonec největší perla: „Ne, Izrael nemá ‚právo se bránit‘. Jak může mít nelegitimní stát, který ukradl zemi a etnicky ji vyčistil, na něco právo?“
Z jeho životopisu se dozvíme, že Roshan pracuje jako novinář již 21 let, krátce vyučoval, pak se stal novinářem v místních novinách ve Velké Británii a přešel k televizní žurnalistice v London Weekend Television. Pracoval pro Al-Džazíru v Kataru a po návratu do Spojeného království se stal vedoucím zpravodajství na kanálu Islam Channel. A tak dále.
V jakém duchu žurnalistiku provozuje, nejspíš poznáme na jeho stránkách 5pillarsuk.com. Jeden z tam uveřejněných článků se třeba týká předpisů o oblékání ve francouzských sekulárních školách.
„Takže sestry muslimky ve Francii: buďte hrdé na svou muslimskou identitu a chraňte svůj islám, aniž byste dělaly kompromisy v povinných pokynech a úkonech. Pokud to znamená vzdát se sekulárního vzdělání nebo zaměstnání, budiž,“ dočteme se tam.
Jak se má naložit se sestrami, které by na nějaký kompromis přistoupily, se tam nedozvíme.
Najdeme tam také obsáhlé citace íránského vyhrožování. „Íránský vůdce ajatolláh Sajjid Alí Chameneí dal zatím nejsilněji najevo, že se do palestinsko-izraelské války zapojí Íránem sponzorované síly. V úterním projevu řekl, že pokud budou izraelské zločiny proti Palestincům v Gaze pokračovat, nikdo nemůže zastavit muslimy a síly odporu.“
V podstatě tedy britský novinář na britské půdě pracuje na ideologické podpoře terorismu.
Pokud Britové dělali brexit, aby si zachovali britskost a nelezli jim tam trhat jahody a dělat servírky a číšníky lidé z východní Evropy, zřejmě přehlédli nějaký jiný problém.
Evropa bude multikulturní, vždycky s nějakými potížemi byla a sotva někdo zastaví proces, který povede k tomu, že bude stále víc. Bude to tak, i kdyby se údajně „vlastenecké“ síly všech zemí postavily na hlavu. V multikulturnosti je ale přítomno slovo kultura. Fanatismus a fundamentalismus kulturou nejsou, a to ani fanatismus islámský, křesťanský a ateistický. První ani druhou světovou válku nezpůsobili lstiví muslimové, a přes nadšení některých arabských vůdců pro Hitlera tohle všechno byly „domácí“ evropské záležitosti.
V tuto chvíli nemá cenu naříkat, jaké chyby se udělaly za posledních 40 až 50 let, protože je čas krizového managementu (nikoli v tom slova smyslu, jak byl ten pojem ze známých důvodů zkompromitován u nás). Když už v krizovém okamžiku spadly různé masky, ať už náboženských fundamentalistů nebo prokremelských kolaborantů, je třeba nejdřív vykázat do příslušných mezí ty nejviditelnější vůdce a hlasatele temnot.
Osa zla, kterou tvoří režimy Íránu, Ruska, Sýrie, KLDR, Hamásu v Gaze a další, má přes velké rozdíly ideologií společné to, že nenávidí Západ a svobodu jednotlivce. Všude tam v blahobytu žije úzká vrstva držitelů moci, kteří mají zálibu v otrokářství a lidmi pohrdají. Už tak se vyskytují na velké ploše planety, a tak by se jejich chapadla nemusela roztahovat na ten zbytek.
