Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Evropská unie chce uvolnit miliardy eur na dodatečné financování obrany. S odkazem na zdroje obeznámené s diskuzemi uvnitř sedmadvacítky to napsala agentura Bloomberg. Podle ní má jít o největší bezpečnostní iniciativu v regionu od konce studené války. Donald Trump dal jasně najevo, že Evropa se musí bránit, a odpověď kontinentu na hrozby USA o stažení se začíná rýsovat, dodala agentura.
Po vzoru Velké Británie, která výrazně zvýšila vojenské výdaje, zahrnuje bezpečnostní iniciativa změny fiskálních pravidel, které by uvolnily národní zdroje, potenciální společné financování a změnu účelu stávajících fondů, popsaly zdroje, se kterými mluvila agentura Bloomberg.
„To, co potřebujeme v tomto okamžiku, který nastane jednou za generaci, je ‚urgentní myšlení‘ a strategický plán na přezbrojení Evropy,“ řekla tento týden v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poté, co se vrátila z cesty na Ukrajinu.
Evropa se ale podle Bloombergu potýká se dvěma palčivými problémy. Její obranný průmysl je poddimenzovaný a nepřipravený na rychlé přezbrojení a zásoby byly téměř vyprázdněny podporou Ukrajiny. Navzdory tomu sedmadvacítka slibuje, že bude Kyjev nadále podporovat, a pracuje na plánu poskytnout další vojenskou podporu ve výši přibližně 20 miliard eur.
Nová bezpečnostní architektura se začne formovat na mimořádném zasedání lídrů Evropské unie na začátku března. Nová strategie obranného průmyslu by pak měla být představena 19. března eurokomisařem pro obranu a nejvyšší diplomatkou Kajou Kallasovou.
Obranný plán von der Leyenové se bude skládat ze tří prvků. Všechny jsou složité a není jasné, do jaké míry se podaří je realizovat, popsaly zdroje agentury Bloomberg.
Tři kroky k evropské obraně
První iniciativa má umožnit větší výdaje členských států uvolněním fiskálních pravidel. Podle některých úředníků by to mohlo pomoci mobilizovat nejméně 160 miliard eur, přičemž jednání se zaměřují na vyloučení výdajů na obranu z výpočtu deficitu a podle lidí obeznámených s jednáním by mohly činit jedno až dvě procenta národního HDP v průběhu dvou až čtyř let.
Druhá část spočívá v umožnění výdajů na úrovni Evropské unie pomocí nového společného nástroje. Tyto peníze by se využívaly především na investice do společných projektů v oblastech, jako je protivzdušná obrana, úderné kapacity dlouhého dosahu, rakety, bezpilotní letouny a umělá inteligence vojenské úrovně.
Někteří vysocí představitelé EU a členských států volají po možnosti společného zadlužování, ale tato myšlenka je vždy kontroverzní a sedmadvacítku rozděluje, poznamenal Bloomberg.
Třetí část spočívá v uvolnění investičních omezení pro Evropskou investiční banku. V současné době smí investovat pouze do zboží dvojího užití. Změna by vedla k dalšímu financování i ze strany soukromých bank.
Kromě těchto tří složek von der Leyenová v rámci uzavřených diskusí údajně nadnesla myšlenku možného opětovného využití nevyužitých prostředků EU, včetně peněz získaných na obnovu po pandemii onemocnění covid-19. Podle údajů komise bylo vyplaceno pouze 6,4 procenta z 392 miliard eur z takzvaných kohezních fondů. Je to jeden z největších balíků peněz EU, a přestože momentálně z těchto peněz lze financovat některé projekty v oblasti obrany, pokud přispívají k regionálnímu rozvoji, kritéria by mohla být rozšířena.
Kromě toho je k dispozici 93 miliard eur nevyžádaných levných půjček z fondu na obnovu po pandemii, které by podle představitelů EU mohly být použity na obranu. Dalším nápadem, který se měl objevit, by bylo využití Evropského mechanismu stability – záchranného fondu eurozóny ve výši 500 miliard eur. Tato varianta však zůstává obtížně realizovatelná vzhledem k tomu, že by z něj byly vyloučeny země mimo společnou měnu, například Polsko, a byl by uzavřen pro spojenecké země mimo unii.
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy v rámci dohody o ukončení války s Ruskem neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky, to musí učinit Evropa. Zároveň uvedl, že ukrajinský prezident v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, která bude obě země na dlouhou dobu úzce spojovat.
Trump se v posledních dnech ostře vyjadřoval právě na adresu Zelenského, kterého označil za diktátora, a hodlá zahájit rozhovory s Ruskem a se svým protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války, což znepokojuje mnohé evropské politiky.
