Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó FOTO: Wikimedia
FOTO: Wikimedia
KOMENTÁŘ / Trumpovi obdivovatelé v Evropě si po ohlášení amerických cel, která výrazně poškodí světovou i evropskou ekonomiku, našli viníka. Přirozeně jím není prezident Trump, který cla zavedl, ale jako vždy za všechno špatné za to může Brusel. Unie prý s Amerikou nejednala. Měla snížit cla na auta, která má EU skutečně vyšší než jsou ta americká na auta vyrobená u nás. Takovou argumentaci slyšíme třeba od maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Jenže příklad Izraele ukazuje, že to je nesmysl.
Předně je potřeba uvést, že Evropská komise se s americkou administrativou samozřejmě o clech jednat pokoušela. Komisař pro obchod Maroš Ševčovič byl ve Washingtonu opakovaně. Jezdí tam už od února. Naposledy se tam vydal ještě koncem března a jednal i s ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Jenže ani sama americká administrativa do poslední chvíle netušila, co přesně udělá. Uvalená cla se pak řídí jedním jediným faktorem a tím je obchodní deficit v poměru k objemu dovozu. Nic jiného zjevně roli nehrálo.
Proto bude zboží z Británie zatíženo „jen“ základním desetiprocentním clem. Ostrovní království totiž z USA dováží více zboží, než míří opačným směrem. Naopak Izrael, který den před Trumpovou celní bouří oznámil zrušení všech cel na americké zboží, se dočkal hezkých 17 procent, což je jen o tři procenta méně, než bude platit na dovoz z EU.
Představa, že EU mohla cla odvrátit, kdyby Trumpovi nabídla srovnání cen na automobily, je tak naprosto iluzorní. K tomu dodejme, že pravda o clech na auta je trochu složitější.
Ano, Evropa má vyšší sazbu na auta z USA, než je tomu obráceně. Jenže drtivá většina lehkých vozidel prodaných v Americe spadá do kategorie lehkých nákladních vozů. Jsou to tolik oblíbené pickupy a SUV, které tvoří více než čtyři pětiny všech prodejů. Na ty je přitom už od roku 1964 uplatňována sazba ve výši 25 procent, což je daleko více než evropských deset procent na všechna americká auta.
Clům ve výši deseti procent se nevyhnula žádná země. Všechny země, s nimiž má USA obchodní saldo, pak dostaly návdavkem ještě různá procenta navíc v závislosti na velikosti onoho schodku. Řeči o tom, že za Trumpova cla může Brusel, protože je mohl nějak odvrátit a jen pro to neudělal dost, jsou naprosto nesmyslné.
