RECENZE / Před šesti lety rozvířil Marty Pohl alias raper Řezník vody banálních českých komedií svým filmem Párty Hárd. Jeho nekorektní nářez á la Snowboarďáci si nebral servítky, a i když brutální humor nebyl pro každého, ukázal, co všechno je v daném žánru možné. Tento týden vstoupil do kin jeho třetí snímek Na plech. Ten dokazuje, že raper se na poli filmu učí rychle.

Párty Hárd i její pokračování s podtitulem Summer Massacre (2022) přivítali Pohlovi fanoušci s nadšením. A nejspíš to bude platit i o snímku Na plech, jehož plakát s lžičkou signalizuje, že tady půjde o hodně jiné “Pelíšky“. Scénář ke své nové řezničině si napsal Pohl opět sám a na mušku si bere korporátní prostředí, které odzbrojujícím způsobem propojil přes hlavního hrdinu s drsnou romskou rodinou vařící ve vybydleném sídlištním domě pervitin.

Vše se odehrává kdesi na severu Čech, kam je ke svému zděšení odvelen ambiciózní, ale nesmělý ekonom Marek, aby pomohl místní firmě s jejími start-upy. Jenže už zkraje se mu nedaří – ve firmě se mu smějí (protože „nezapadá“), skončí v holobytě na zdevastovaném sídlišti, za sousedy má bezďáky kálející na zem a zmíněné romské narkomany a ke všemu ho zdejší policajt přinutí se infiltrovat do jejich skupinky a donášet na ně, aby je mohl zatknout. Prostě ZNK, přesněji Život není krásný, jak zní motto Mártyho Pohla typické pro universum, známé z jeho počítačových her i krátkých snímků.

Marek ale zatne zuby a prosadí se tam, kde to jde. A tak zatímco nažehlená firma plná kravaťáků pod vedením arogantního šéfa vymýšlí ptákoviny, machruje a z eléva si dělá onuci, rodina Grundzů přijme po počáteční nedůvěře mladíka mezi sebe a obdivně zírá, jaké obrátky jejich obchod s drogami díky jeho speciální mobilní aplikaci nabírá. Moment zatčení se ale blíží…

Smršť výkalů i gagů

Nebyl by to Pohl, abychom se k jeho postavám a vyústění příběhu nedostali krkolomnou cestou. Musíme se – tak jako hlavní hrdina – probrodit potoky výkalů, zvratků a vulgarit, odměnou jsou však podařené situační gagy, hlášky a dotažené pointy, které většinu času baví a drží tempo. Podobně jako v minulých filmech tvoří strukturu vyprávění smršť katastrof, urážek i srážek, rvaček a zvratů, příběh je ale kompaktnější.

Dále čtěte

Pelíšky: nesmrtelná tragikomedie o totálním pádu společenských nadějí v roce 1968

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Ještě pětadvacet let po svém vzniku docílila vánoční tragikomedie Jana Hřebejka (* 27. 6. 1967) Pelíšky…

Autorova fantazie nezná mezí, a tak se kromě podvratného plakátu s lžičkou á la Pelíšky dočkáme dalších vtipných odkazů („císařův Pikař“), zapojení firemního slovníku do byznysu s drogami (zaměstnanec měsíce či Black Friday) a neunikne ani módní start-up, který tu má podobu takzvaného šlahounu, respektive úzké mobilní toalety pro pány. O zábavu je vskutku postaráno, ať už je to Markova odborná „prezentace obchodních principů“ v srdci romské varny, kuriózní návštěva noblesní restaurace (s půvabným Milanem Šteindlerem coby šokovaným číšníkem, jenž usiluje navzdory neotesanosti hostů do poslední chvíle o úslužnost) či jeskynní vsuvka s rodinnou historii Grundzů a receptem na bílý prášek, v němž sehrál osudovou roli Golem…

Korporát rovná se gang

Bizarní paralely nabízí i korporát na straně jedné a sídlištní gang na druhé. V podtextu budí otázky, kdo je tu vlastně nechutnější a zavrženíhodnější. Praktiky Grundzových mají na rozdíl od těch druhých alespoň jasná pravidla a ctí svého bližního, za něhož se umí postavit. Jsou sice věčně „na plech“, podobně jako italská mafie ale kopou za své ovečky a do krve chrání Marka coby svého parťáka a „interního ekonoma“, jenž v jejich drsné náruči konečně dospěje.

Dále čtěte

Loni jste nám poslali dva miliony. Děkujeme! Letos půjde o hodně

Vážení a milí, redakce deníku FORUM 24 už bezmála deset let funguje díky tomu, že má tak skvělé čtenáře, kteří…

Autenticitu filmu zajistilo natáčení v ruzyňské věznici a na sídlišti a také romské herecké obsazení s vynikajícím Jurajem Oračkem i Radimem Neuvirtem v čele. Výborně si vedou Jan Hofman v hlavní roli Marka i Tomáš Jeřábek coby nechutný šéf manažer, Vladimír Škultéty je jako Markův kolega-otloukánek dojemný, jen Robert Nebřenský coby policajt občas mírně přehrává.

Je to o dost drsnější a nechutnější zpráva o českém severu než Kobry a užovky nebo Most! Fekálního humoru i některých donekonečna rozvíjených gagů mohlo být občas méně, film by fungoval i tak. Pohl si ale svou nekorektní jízdu zkrátka užívá (včetně práce s hudbou, ke slovu přišlo i Koloseum od Mariky Gombitové!) a dlužno říct, že jeho kreativita budí obdiv. I když sem tam nutí diváky odvracet zrak.